Jak Snape potkal Maipe - jedna

12. duben 2008 | 21.40 |

Experiment, nad kterým se tu pochechtávám už od rána. :-) Musím přiznat, že tento žánr mě dosud zcela míjel. Ani nevím, jestli jsem něco četla. Pak jsem náhodou padla na Ivíkův svět fanfiction (nic pro mladší 18 let a slabší povahy :-)) a opravu mě to pobavilo. To musím zkusit taky! :-D
Takže mé první (a patrně poslední) fanfiction je zde (nyní, o čtyři roky a stovky popsaných listů později dodávám: HA HA!). Přeji příjemné počtení. Vzhledem k mé naprosté neschopnosti psát stručně a k věci se na žádnou erotiku nedostalo (no... ono by se asi stejně nedostalo, jsem máslo :-D), takže vstup pod 18 možný, ale... nic pro slabší povahy. Je to opravdu hrozné, všemi začátečnickými chybami prolezlé. :-D
Osoby a obsazení: Snape (student Zmijozelu), Maipe (studentka Havraspáru), pár nedůležitých statistů (převážně z Nebelvíru, ale nejen).
Žánr: studentský život a trocha romantiky (asi) :-)

* * * * * *

Maipe se ohlédla, oči doširoka rozevřené, a ukázala jenom gestem: Tudy, vzduch čistý!

Slunce zapadalo a černé hábity splývaly se šerem. Proběhly nehlučně kolem kotců se škvorejši a konečně se dostaly i k třaskavkám. O tom, že se jejich plánované drobné a skoro neškodné kouzlíčko povede, nebylo pochyb. Oživení zítřejší hodiny Péče o kouzelné tvory je zaručeno.

Maipe vytáhla hůlku a Sereny opatrně otevřela dvířka k třaskavkám. Jejich drobná tělíčka neustále narážela do stěn, jak tam zběsile poskakovala, a spolu s nepřetržitým štěbetáním to znělo skoro jako – "Za zdí, když se kluci perou v ložnicích," zasmála se tiše Maipe. Strčila ruku dovnitř a snažila se některé z nich udržet v ruce. Zvířátka jí však proklouzávala mezi prsty, příliš malá, hbitá a hladká.

"Skíík! Skíík!" zaprotestovala a Maipe najednou zakvílela.

"To bolí!"

Sereny ji vyděšeně strhla stranou a zabouchla dvířka. Vyplašeně hleděla na kamarádku, která si držela ruku, z očí jí tekly slzy a usilovně se kousala do rtů, aby nezačala nahlas naříkat.

"Co se...?"

"Já nevím... hrozně to bolí, třaskavky by ale přeci neměly člověka požahat!"

"Jdeme za madame Pomfreyovou," rozhodla okamžitě Sereny a strkala Maipe před sebou celou cestu zpět k hradu. Ze skrývání už nebylo nic. Ale měly štěstí – nikdo z profesorů je nepotkal.

U ošetřovny je čekalo nepěkné překvapení. Madame Pomfreyová odjela za jakousi nemocnou tetičkou a vrátit se měla až na druhý den. Navíc se do dozvěděly velmi nepříjemným způsobem – od Snapea, který, soudě dle očouzeného hábitu a popálené ruky, opět experimentoval se svými lektvary. I on chtěl od léčitelky nějakou hojivou mast a právě s nepořízenou odcházel.

"Budete muset za nějakým jiným profesorem," pokrčil rameny se svým obvyklým přezíravým úsměškem.

"Ale to nejde," zaúpěla Maipe. "Madame Pomfreyová se nikdy na nic neptá. Ale ostatní budou."

Snape pokrčil rameny a už se otáčel k odchodu. Sereny se na něj vztekle podívala a on se na oplátku ušklíbl ještě nepříjemněji, než před chvílí. Zmijozelští a havraspárští se nikdy neměli v oblibě, jako ostatně zmijozelští s kýmkoli jiným a kdokoli jiný s nimi.

Pohledem zavadil o ruku, kterou Maipe držela stále před sebou, jako by se bála, že jí upadne. Lehce hvízdl mezi zuby. "Páni... to jsem ještě neviděl, od čeho to máš?"

Boláky na ruce vypadaly opravdu děsivě. Mimo jiné díky sytě oranžové barvě.

"Od třaskavek," přiznala Maipe nečekaně upřímně. "Chtěly jsme vytočit profesorku Sungovou..."

Snape chápavě přikývl. Preciznost učitelky péče o kouzelné tvory doháněla k šílenství všechny, kdo se kdy ocitli na její hodině. Snapea, který tento předmět nijak rád neměl, neméně.

"Mluvila o tom, že se chystá jejich období páření," zauvažoval Snape nahlas a když zachytil Serenin vyjevený pohled, dodal: "Brali jsme je už minulý týden. Zřejmě jsou tou dobou agresivnější."

Maipe vzlykla.

"Nech už toho fňukání," štěkl Snape znechuceně, "lektvar, který ti pomůže, je úplně primitivní. Budu ho mít hotový asi za hodinu. Sejdeme se u obrazu šílené Klarisy. Nemám v úmyslu chodit ani o chodbu dál, než je nezbytně nutné." Otočil se na podpatku, hábit zavlál a byl pryč.

Dívky se na sebe překvapeně podívaly. Maipe, tvář mokrou od slz, úplně zapomněla na bolest.

"Asi Sungovou vážně nemá rád," usoudily potom.

Měly pravdu – to byla opravdu Snapeova prvotní motivace. Sungovou upřímně nesnášel a ani ona jeho neměla nějak zvlášť v oblibě; ostatně jako většinu studentů. K vlastnímu překvapení se však přistihl, že myslí víc na Maipe. Měla oči tmavé, skoro jako on sám, ale hřejivé a přátelské. Sametové. Ne jeho vlastní propasti plné pohrdání a nesnášenlivosti vůči světu! A jemné vlasy, hladké a určitě příjemné na dotek...

Vztekle zaskřípal zuby. Na co to, u Merlina, myslí?

Svou spálenou ruku jenom v rychlosti odbyl a snažil se soustředit na lektvar pro Maipe. Večerka se blížila a on nestál o to, aby ho ložnice odtáhl Filch se svými obvyklými výhružkami.

Už chvíli před domluvenou hodinou rychle kráčel chodbou k obrazu. Lektvar, který nesl, měl barvu povadlé trávy a ještě trochu hřál, jak ho spěšně přelil z horkého kotlíku. V zamyšlení si ani nevšiml, že málem vrazil do Červíčka Petigrewa. Probodli se nenávistnými pohledy, které už měli zcela zautomatizované a dokonale nacvičené, a Snape zavrčel něco o pijavicích.

Červíček se nafoukl a zavolal za sebe: "Tady je někdo, kdo si myslí, že může beztrestně urážet Nebelvír!"

Snape zaklel. Chtěl Červíčka odstrčit a pokračovat v cestě, ale partička Pobertů byla příliš blízko.

"Tobě to minule nestačilo, Snape?" zeptal se James Potter a nadšení nad snadnou kořistí se ani nesnažil skrývat.

Maipe, tentokrát sama, už čekala pod obrazem. Šílená Klarisa si jí naštěstí nevšímala, tiše si kvílela nějakou táhlou píseň a česala si vlasy kostěným hřebenem. Maipe netrpělivě přešlapovala. Sereny, ta padavka, s ní už odmítla jít, bála se, že se vrátí pozdě. Ale ona ten lektvar potřebovala. Ruka hrozně pálila, i po utišujícím kouzlu, a boláky se snad ještě zvětšily.

Zaslechla za rohem nějaký lomoz a popoběhla pár kroků, aby se podívala, co se děje.

Ke svému úžasu zjistila, že nějaká partička z Nebelvíru se rozhodla vyřídit si se Snapem účty. Zrovna teď! Viděla, jak Snape padá, ani se moc nebrání, jenom chrání lahvičku s lektvarem. Lektvarem pro ní...

"Okamžitě toho nechte!" zvolala rozzlobeně a vrhla se k nim. Nebelvírští opravdu přestali bušit do své oběti a Sirius se ošklivě zasmál. "Tak ty sis našel holku, Snape? Na to jsi musel vypotřebovat pořádně silné kouzlo!"

Pokračovat ale už před ní dost dobře nemohli. Maipe honem chytila Snapea, aby se na Siriuse ještě nevrhl a Pobertové po pár urážkách zmizeli směrem ke své koleji.

"Jsi v pořádku?" zeptala se ho, když byli konečně sami. Hned viděla, že není; v jedné ruce sice držel lahvičku, ale druhou držel podivně nehybně u těla.

"Samozřejmě," štěkl nevrle. "Tady to máš." Vrazil jí lektvar do ruky. Na okamžik se jejich prsty setkaly. Snape ucítil ještě intenzivnější žár, než před chvílí, když ho držela, aby nepotrestal Siriuse za jeho drzost. Jak je vůbec možné, že někdo tak moc hřeje? Má snad horečku...? Ale zároveň cítil, že to není horečka – jen ta dívka ho neuvěřitelně přitahovala – nevěděl proč a popouzelo ho to. Ano, byla hezká, docela sympatická, dosud se míjeli s jakousi přirozenou vlídnou nevšímavostí a neúčastnila se nikdy provokací vůči němu... ale... Ale.

Zjistil, že na ni zírá jako uhranutý a honem uhnul pohledem. A ten mu padl rovnou na paní Norissovou. "Mňňaaau!" pravila kočka zlomyslně. Snape po ní kopl nohou. "Rychle!"

Ani nevěděli, kdo koho vlastně popadl dřív, ale oba naráz skočili do nejbližší učebny. Snape rychle zajistil dveře kouzlem. Maipe se zasmála té shodě a pohlédla na Snapea pečlivěji, než kdy před tím. Ucítila ozvěnu toho, jak na něj působil její dotyk a sama nezůstala zcela nepostižená. Snape měl v sobě něco... něco. Prostě něco. Něco, co čekalo na vhodný okamžik, kdy se konečně potkají a podívají se na sebe pečlivěji.

Prohlížela si jeho tvář. Měl velký nos, ale to jí u mužů připadalo vždycky zajímavé – jaksi, dalo by se říci, mužné. Očí se skoro bála, ale teď, když se zapomněl tvářit pohrdavě, byly překvapivě jemné.

"Asi tu budeme muset chvíli počkat," zavrčel a prohrábl si zdravou ruku pocuchané vlasy. To gesto se jí líbilo.

Co blázníš? napomenula se v duchu. Jenom proto, že pro tebe udělal laskavost, to není o nic míň zmijozel, arogantní a nesnášenlivý!

"Tak to zatím vypij, čerstvý je nejúčinnější," vybídl jí.

Rychle poslechla. "Brr, není to moc dobré," ušklíbla se. "Chutná to jako z Potterových ponožek."

A Snape se zasmál!

Ale on je hezký, uvědomila si Maipe. Proč to vlastně nikdo nevidí? Protože dává přednost studiu před zábavičkami? Na tom přeci není nic špatného! Kdyby o sebe víc pečoval... to ti nebelvíři, nesnášejí ho a ostatní se toho chytili.

Ani jeden z nich si neuvědomil, že nehybně sedí proti sobě a dívají se jeden druhému do temných očí.

Pak Snape natáhl ruku a pohladil ji po vlasech. Tedy, chtěl ji pohladit po vlasech, ale bolestně zasykl a rychle stáhl ruku zpátky.

"Bolí?" zeptala se jemně a sama ho pohladila po rameni poraněné ruky. Zavrtěl hlavou, ale pobledlá tvář ho usvědčovala ze lži.

Ocitli se spolu v podivném bezčasí, mimo prostor. Nevnímali chlad podlahy, na které seděli, místnost kolem nich zmizela. Čas běžel někde mimo, tady se jenom tak vláčně převaloval a nechal je, ať si užívají přítomnosti toho druhého. Maipe mu kouzlem ulevila od bolesti v paži a on ji konečně mohl pohladit po vlasech. Byly opravdu tak hebké, jak si představoval. Poddávala se jeho dotyku jako mazlivá kočka. Už nepřemýšlel nad tím, jak nezvykle se chová. Zapomněl na to, že má mluvit povýšeně. Chtěl se jí dotýkat. Být s ní. S Maipe.

A ona, užaslá ze svého prohlédnutí, zcela v moci jeho uhrančivých očí, chtěla zůstat stejně jako on.

Asi to muselo přijít – pomaličku se k sobě blížili a pak se jejich rty spojily v polibku, který byl víc snem, než skutečností. Jenom jemný dotek, nesmělý, ale plný touhy.

Probuzení ze snění bylo kruté a stačil k tomu jediný tichý zvuk – cvakla klika u dveří.

Kdo objevil Snapea a Maipe?
Budou potrestáni?
Účinkoval Snapeho lektvar?
Vytrvá jejich vztah přes první užaslý večer?
Jak se pomstí Pobertové?
Čtěte v dalším díle!

Další

Snape

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna kvik 12. 04. 2008 - 11:31
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 12. 04. 2008 - 11:54
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna ivik.bublik 12. 04. 2008 - 12:25
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna allishka 12. 04. 2008 - 13:32
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna anniel 12. 04. 2008 - 15:45
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 12. 04. 2008 - 21:24
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna nerla 12. 04. 2008 - 22:20
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna anniel 12. 04. 2008 - 23:25
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna kvik 13. 04. 2008 - 21:28
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna jarmik®pise.cz 14. 04. 2008 - 20:36
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna karlovarský trojhránek 18. 04. 2008 - 17:42
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 18. 04. 2008 - 22:50
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna hermiona007 27. 04. 2008 - 18:22
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 29. 04. 2008 - 21:43
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna nikdo 04. 05. 2008 - 10:35
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna akipa 01. 06. 2008 - 18:32
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna kvik 01. 06. 2008 - 19:52
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 01. 06. 2008 - 20:01
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna heji 15. 07. 2012 - 19:11
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna amabell®pise.cz 29. 11. 2013 - 09:05
RE(2x): Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 29. 11. 2013 - 09:06
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna amabell®pise.cz 29. 11. 2013 - 09:06
RE(2x): Jak Snape potkal Maipe - jedna mae 29. 11. 2013 - 09:09
RE(3x): Jak Snape potkal Maipe - jedna amabell®pise.cz 02. 12. 2013 - 03:54
RE: Jak Snape potkal Maipe - jedna jarmik®pise.cz 30. 11. 2013 - 01:09