Můj nepřítel - díl třetí

30. červen 2008 | 23.36 |

Za hloupost se platí - za tu Harryho zaplatil Remus Lupin. Ale není to samozřejmě tak jednoduché...

* * * * * * * * * * * * * * * *


Konečně známý kabinet. Tentokrát oheň v krbu nehořel. Dobrodiní možnosti lehnout si. Deja-vu. Role se obrátily. Kdyby měl Lupin víc sil, začal by se tomu smát. Snape ho obratně položil, zul mu boty, přikryl dekou, která kdysi – nedávno tomu – halila i jeho tělo. Jeho tmavé oči chvíli pozorně hleděly na Remuse.

"Musím okamžitě za Brumbálem," řekl. "Pošlu sem Minervu."
"Stačí... vyspat se," vydechl Lupin.
"To ano, pokud jsem dávku crucia odhadl dobře," odvětil Snape suše, "přesto to nemohlo být nápadně... krátké. A ten úplněk..." Pokrčil rameny. Narovnal se a shodil ze sebe smrtijedské propriety. Opět tu stál profesor lektvarů, odtažitý a nepřístupný jako vždy. Ještě na okamžik zkoumavě pohlédl na Lupina... a byl pryč. Remus unaveně zavřel oči. Teď už měl být mrtvý. Místo toho získal nový život, čas k dobru. Chtěl nad tím přemýšlet, ale nedokázal to. Napůl spal, napůl blouznil, cítil putující měsíc i za tlustými kamennými zdmi, mohl by v kterékoli chvíli ukázat přímo na něj. Smysly zostřené a přecitlivělé k nepotřebě, rozjitřené tělo i duši.
"Proboha, Remusi," zaslechl zdálky a pak úlevu, když mu někdo dával pít.
"To byl... Ty-víš-kdo?" zeptala se McGonagalová, zatímco mu otírala špinavou tvář.
Remus se chraptivě zasmál. "Snape," řekl skoro vesele. Profesorka strnula v půli pohybu, oči vytřeštěné.
"Crucio a imperio," zašeptal Lupin a zavřel oči. Začal se tiše smát. "Dvě ze tří. Až se dnes proměním ve vlkodlaka, zabiju Brumbála..." Lektvar zapůsobil, jak měl a on usnul hlubokým, ozdravným spánkem.

Profesorka McGonagallová u něho ještě chvíli zůstala a když získala dojem, že už nic víc nemůže udělat, pospíšila si do Brumbálovy pracovny. Nechápala, co se stalo a představa, že by Snape mohl...
Našla je tam oba, Severuse i Brumbála. Okamžitě na Severuse udeřila:

"Pane kolego, opravdu bylo nutné vystavit Remuse kletbě cruciatus? Nevíte, že je úplněk? A co to, u Merlina, říkal o imperiu? To už doufám bylo blouznění!"
Snape na ni pohlédl útrpně a nedopověděl.
"Minervo," začal Brumbál, ale ona byla příliš rozzlobená. Rudé skvrny vzteku na tvářích a oči metající blesky Severuse přesvědčily, že by měl přeci jenom něco říci. "Mohl jste na něm zanechat trvalé následky!"
"Paní kolegyně," pravil Snape chladně, "věřte mi, že Lupin může být vděčný za to, že jsem na něj cruciatus seslal já a ne Pán Zla. Mohu vás ujistit," a tentokrát porci jeho jízlivosti neunikla ani ona, "že jsem si dobře vědom toho, že je úplněk, vzhledem k tomu, že jsem dnes ráno osobně dohlédl na to, aby vypil svůj vlkodlačí lektvar."
Zarazila se.
"Šetřete si energii pro svého oblíbence Harryho Pottera. Opustil krbem v kabinetu profesora Lupina Bradavice. Ba co víc, přemístil se jím k Siriusovi."
Profesorka se zhluboka nadechla. Přes svůj obvyklý klid, kterým byla pověstná, připomínala sopku těsně před výbuchem.
"Společně pak, zcela v mezích své inteligence, vymysleli skvělý plán, jak se projít na čerstvém vzduchu v hrabství Essex. Lupin zjistil, že krb byl použit, zjistil kým a dostihl je ve stejné chvíli, jako agenti Pána Zla."
Minerva byla bílá jako stěna. Brumbál vypadal velice vážně a zachmuřeně.
"Těm dvěma umožnil zachránit si kůži a sám přitom upadl do zajetí. Sirius je na Grimaudově náměstí, ověřil jsem to cestou zpět. Potter patrně oslavuje svou statečnost ve své posteli."
"Promluvím s ním," řekla Minerva. Když Snape slyšel její hlas, nepatrně se pousmál. Potterovi se tentokrát obvyklých omluv nedostane.

"A Remus?" dodala a pohlédla na Brumbála. Ten se s povzdechem opřel do křesla a prsty se prohrabával ve svém dlouhém vousu. "Ten měl neuvěřitelné štěstí a vyváznul z toho velmi lacino," konstatoval.

"Přesvědčil jsem Voldemorta, že o vlkodlaka nemá Fénixův řád zájem a že Lupin nic neví. Použil jsem na něj nejen kletbu cruciatus," pokračoval Snape nelítostně, "ale také imperio." Jeho slova měla na profesorku očekávaný účinek. Ztěžka dosedla do židle, jako by ji nohy odmítaly nést.
"Vzhledem k tomu, jak bezcenná byla díky tomu pro Pána Zla jeho osoba, dovolil mi předvést malé představení. Přikázal jsem mu navštívit dnes ředitele Brumbála těsně před tím, než se promění ve vlkodlaka. Pána Zla to – pobavilo. Umožnil mi ho odvést."
"Nevěděl o lektvaru..."
"Ne. Myslím, že Lupin se díky tomu imperiu ubránil dostatečně, ale dohlédnu ještě na něj."
Minerva mlčela. Pohlédla na Snapea a v očích měla omluvu a uznání. Odvrátil se.
"Nyní ovšem musíme pro Voldemorta vymyslet historku, která neuvede v nebezpečí Severuse," řekl zamyšleně Brumbál. Minerva prudce vstala. "Začnu Harrym," řekla ostře. "Zkontroluji Remuse a potom přijdu. Možná přijdeme i na něco lepšího, než předstírat, že jste potrhaný od vlkodlačích zubů a Lupin mrtvý."

Harry se nikdy nesvěřil, co v té půlhodině, kterou strávil u profesorky McGonagalové v kabinetu, bylo vysloveno. Ne, nepoužila žádnou kletbu, žádné kouzlo. Byli tací, co říkali, že její hlas je zbraní sám o sobě a Harry by s nimi v té chvíli vřele souhlasil. Divil se, že je schopen kráčet po vlastních nohou. Raději by se plížil těmi nejtemnějšími kouty, aby ho nikdo neviděl. Strašlivě se styděl. Fantazie mu nabízela živé obrazy toho, co způsobil svou nerozvážností. Toho, že Lupin přežil – byť za hroznou cenu – se držel jako záchranného stébla. Uvědomoval si dobře, že kdyby zemřel a on, Harry, by to měl na svědomí... ne, nedokázal to domyslet. Profesorka mu neřekla, díky čemu přežil, jenom že se vrátil se Snapem a Harry si mohl jenom představovat, že ho patrně Snape nějakým záhadným způsobem dokázal zachránit. Zrovna Snape...

Chtěl jít za Lupinem, ale to mu profesorka zakázala. Se Siriusem se neměl jak spojit. Brumbálovi by se teď neodvážil přijít na oči. Připadal si strašně.
"Harry," řekla Hermiona zaskočeně, když se před nimi objevil tak přepadlý.
"Páni, vypadáš fakt hrozně," nezůstal pozadu Ron. Seděli nad úkolem z astrologie a zjevně čekali, že se k nim Harry přidá. "Co se..."
"Potom," zahučel Harry a odplížil se do postele. Postupně začal plánovat, jak se Lupinovi omluví. Strašně s ním potřeboval mluvit. Kamarádi jsou fajn, ale probrat to s někým dospělým... Ano, Lupin je jediný, ke komu se teď může dostat. Alespoň si ověřit, že je v pořádku.

Co Harry pokazí tentokrát?
Vymyslí Brumbál pro Voldemorta dostatečně uspokojující historku?
Proč Lucius Malfoy právě vstoupil na půdu Bradavic?
Čtěte v dalších dílech!

Další kapitola

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Můj nepřítel - díl třetí nerla 01. 07. 2008 - 01:09
RE: Můj nepřítel - díl třetí mae 01. 07. 2008 - 09:15
RE: Můj nepřítel - díl třetí jarmik®pise.cz 01. 07. 2008 - 20:22
RE(2x): Můj nepřítel - díl třetí kvik 01. 07. 2008 - 20:48
RE: Můj nepřítel - díl třetí kvik 01. 07. 2008 - 22:26
RE: Můj nepřítel - díl třetí kvik 01. 07. 2008 - 23:07
RE: Můj nepřítel - díl třetí polgara 02. 07. 2008 - 16:21
RE: Můj nepřítel - díl třetí mae 02. 07. 2008 - 19:29
RE: Můj nepřítel - díl třetí kvik 02. 07. 2008 - 21:19
RE: Můj nepřítel - díl třetí hermione007 03. 07. 2008 - 10:09
RE: Můj nepřítel - díl třetí kvik 03. 07. 2008 - 13:16
RE: Můj nepřítel - díl třetí ivikbublik®pise.cz 05. 07. 2008 - 10:43