Jak Snape potkal Maipe - pět

21. duben 2008 | 00.38 |

Na začátek trochu analýzy a pak vzhůru do prvních náznaků velkého dramatu. :-)

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Pokud Maipe byla z jejich vztahu celá pryč, u Severuse to bylo ještě složitější. A nebo možná jednodušší? Dařilo se mu oddělovat studium od svých soukromých pocitů, při všech ostatních příležitostech byl ale trochu mimo sebe a neukotvený. Trochu ho to rušilo, ale zároveň ten pocit s potěšeným zájmem zkoumal. Pro něj byla černá a bílá – láska a samota – neměl v sobě Maipinu schopnost pojímat každou drobnost v mnoha odstínech šedi. Nebyl z těch, kdo snadno miluje. Jakmile ji přijal do svého srdce, těžko tam kdy mohla najít místo jakákoli jiná. Ale ani o téhle věci neuvažoval. Ona prostě byla a to byl fakt. Přestal se pokoušet všechny ty záležitosti kolem svého citu k Maipe analyzovat, nehledal v tom nic dalšího a jen se s tím, bohatší a šťastnější, učil žít.
Nebyl však sobecký; poctivě se pokoušel zamýšlet nad jejími potřebami, nad tím, co dívky od svých chlapců chtějí. Neuměl si vychutnat, když jí donesl květinu, byla to pro něj zbytečnost – dívčí záležitost – ale stejně jako kouzla měla své nezbytné náležitosti, bral jako danou věc, že ženy je mají také. Snažil se. Byl si jist, že stejně jako vyjde lektvar, když dodrží přesně postup se správnými surovinami, nemůže ani přijít o lásku, o kterou se patřičně stará. A z jejích zářících očí četl, že se mu to daří.

Maipe byla proti němu kupodivu mnohem praktičtější, i když ona sama by byla poslední, kdo by to připustil. Ani s hlavou v oblacích neztrácela přehled o výhodách a nevýhodách vztahu se Severusem – dva pomyslné sloupce hustě popsané poznámkami. Ani k tomu by se nikdy nepřiznala. Bylo to absurdní – milovala ho přeci. A on by za ní dýchal, to z něj cítila při každém setkání.
V černém sloupci se však bolestně vyjímalo vydědění ze společnosti dosud přátelských spolužáků. Cítila to na každém kroku – náhlé kratičké ticho, když někam vešla nebo rychlé pohledy. Dosud všude oblíbená a společenská, nesla to těžce, i když většinou nebylo na co ukázat prstem.
Jsou jenom paf, že s někým chodím, to je všechno, přesvědčovala se.
A byly tam další položky. Co by jí kupříkladu řekli rodiče, se raději ani nezamýšlela.

Chodit se zmijozelem – natož Snapem... Její láska převážila všechna příkoří, ale její ochota milovat, aniž si to uvědomovala, procházela těžkou zkouškou. Nebyla si dosud jistá, jestli za sebe dokáže bojovat, jestli to není zbytečné, když by mohla jenom tančit po hladké cestě života... Co na tom, že byli teprve na škole. Byla si jistá, že ani jeden z nich není stvořen pro pomíjivost.

"Ahoj... Můžu dneska pracovat s tebou?" ozval se vedle ní hlas. Maipe zvedla překvapeně hlavu od hromady rukavic, ve kterých se marně snažila najít dvě do páru.
Obvyklá společnice - Sereny - o kousek dál cukrovala se spolužákem, Maipe proto neváhala. "Budu ráda, Franku..." odpověděla a upřímně se na něj usmála. Za chvíli mělo začít bylinkářství dohromady s Nebelvírem a čekala spíš obvyklé nejapné narážky. Partička Jamese Pottera se ale tentokrát držela stranou a nevšímali si jí. Byla tomu nemálo ráda. Pátravě pohlédla na Franka Longbottoma. Už spolu dřív párkrát něco dělali, když je náhoda svedla dohromady, a vždycky si dobře rozuměli. A nezdálo se, že by se neusmíval stejně opravdově a rošťácky jako vždycky. Uvolnila se trochu konečně a jako na zavolanou našla i nešťastné rukavice.
"No sláva... nevíš, co nás dnes čeká, že dělá Prýtová takové tajnosti?"
Mladinká profesorka, kterou si občas někteří ještě pletli se studentkou, ve svém nadšení občas vymýšlela podivné věci a všichni se už naučili k jejím hodinám přistupovat velmi obezřetně a nepodceňovat ochranné pomůcky.
"Nevím," vrtěl hlavou a pustil se do hledání vlastního páru rukavic. "Ale tvářila se tak tajuplně, že nedám hůlku z ruky."
Brzy už poslouchali výklad o chobotnatkách, neuvěřitelně rychle rostoucích keřích, které se vyznačovaly zejména značnou agresivitou. Připomínaly nejvíc ze všeho trs chapadel, zběsile tlukoucích kolem sebe po čemkoli, co si mohly přitáhnout k sobě a pozřít.
"K čemu jsou vlastně dobré?" položila pak Abigail otázku, která už vrtala hlavou mnohým.
"Vůbec k ničemu!" odvětila profesorka Prýtová vesele. "Nejsou léčivé a jsou příliš nespolehlivé, než aby se používaly k hlídání. Jsou jenom k zlosti a není divu, že skoro vyhynuly." Láskyplným pohybem vytáhla zpod pláště plátěný pytlík a na dlaň vysypala několik semen. Byla velká asi jako vlašské ořechy, světle hnědá a vypadala docela přátelsky.
"Tak jdeme na to. Zasadit, zalít tímhle... Sereny, rozdej každému jeden kalíšek... Nechte je vyrůst asi do půl metru a pak použijte kouzlo spoutání ve chvíli, kdy budou mít chapadla u sebe. Zabrání jim to v dalším růstu a v tomto stavu mohou být skladovány i několik týdnů. Tak do toho!" Rozdala semena a na otázky, k čemu je to vlastně dobré, odpovídala tak vyhýbavě, že studenti málem popraskali zvědavostí.
Frank a Maipe si připravovali věci a tiše si při tom povídali, jako ostatně všichni ostatní. Maipe se po dlouhé době cítila dobře s někým jiným, než Severusem. Frank o něm očividně věděl, asi jednou nebo dvakrát ho zmínil mezi řečí jako by nic a živě se zajímal o její názory na první famfrpálové zápasy, úkoly z přeměňování a poslední hodinu obrany proti černé magii.
Konečně zasadili svoje semeno, zalili – a Maipe vyjekla překvapením, ostatně ne jediná. Z hlíny se skoro okamžitě vynořily úponky, napřed drobné, ale rychle sílící, sekaly kolem sebe, hrabaly se ven jako nějaké podivné, zběsilé zvíře. Dívali se na to tak užasle, že málem propásli vhodnou chvíli.
"No, tak proberte se!" zavolala profesorka Prýtová. "Hypnóza mezi zbraně chobotnatek určitě nepatří."
Maipe zaslechla, jak se u vedlejšího stolu nervózně zachichotala nějaká studentka. Sama nechala vyslovení kouzla na Frankovi, jenom ho jistila vlastní hůlkou. Když sebou konečně jejich květináč přestal házet, oddechla si. "Taková potvora..." ulevila si.
Frank jí, napůl z žertu, napůl vážně, ochranitelsky objal kolem ramen.
Zasmála se a zlehka se vymanila... ale ano, bylo to příjemné.
Nemohla si všimnout, jak za jejími zády James Potter zdvihl k Frankovi palec na znamení vítězství.

Když pak odpoledne vyprávěla Severusovi o chobotnatkách, přistihla se, že ho mimoděk srovnává s Frankem. Nemohli být odlišnější. Jeden vážný, tmavovlasý, druhý plavý a veselý...
Ale jí se jeho uzavřenost líbila, vedle Franka si neustále připadala, jako by stála na prudkém větru a musela chytat klobouk. Severus, to byl pevný přístav. No to brzy myslíš na přístavy! vyčetla si v duchu nevážně. Spokojená s tím, jak si to vyřešila, se opřela o Snapea a on ji zlehka hladil po vlasech. Seděli na lavičce v chladnoucím odpoledním sluníčku, Maipe na klíně otevřenou učebnici historie, Severus se pročítal jakousi knihou bez názvu na obalu.
"Musím ti něco říct," řekl náhle po chvíli ticha. Z hlasu poznala, že se k tomu musel už nějakou dobu odhodlávat. Tázavě k němu zdvihla oči.
"Dozvěděl jsem se to dnes ráno, vypadalo to, že nic a pak to šlo hrozně rychle. Asi na měsíc odjedu - "
"Cože?" vyjekla. Měsíc jí připadal nekonečný – asi jako rok, dva roky, tisíc let. Měsíc! Sama, tady? "Kam a proč?" zeptala se zmateně.
"Do Kruvalu." Omluvně se pousmál. "Výměnný studentský pobyt. Profesor Křiklan byl tak laskav, že mi ho zprostředkoval. Můj zájem o - "
"Kruval?!" vykřikla skoro a vyskočila z lavičky. "To je ale strašně daleko, a nebezpečné, je to šílenost... Křiklan je ambiciózní blázen!"
"Bylo to na mou žádost," vysvětloval trpělivě Snape, "ještě jsme nebyli spolu," dodával honem, když viděl, jak sevřela rty. Natáhl k ní ruku a když mu váhavě podala svoji, přitáhl ji opět vedle sebe na lavičku.
"Je to jenom měsíc, uteče jako by nic. Budu ti psát co nejčastěji a až přijedu, naučím tě nějaké nové kouzlo tam od nich."
"Nemyslím, že bych stála o Kruvalská kouzla," řekla zamračeně, ale už odevzdaněji. Ostatně měl pravdu, měsíc zase nebyl tolik... bude to muset vydržet. Povzdychla si. "Kdy odjíždíš?"
"Zítra."
Zasténala a hlavu mu zabořila do ramene.

Jaké jsou úmysly Franka Longbottoma?
Odjede skutečně Snape do Kruvalu?
Potká se ještě Maipe s chobotnatkami?
Dozvíme se konečně, zda si vylepšila známku z lektvarů?
Čtěte v dalším díle!

Další

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak Snape potkal Maipe - pět anniel 21. 04. 2008 - 13:41
RE: Jak Snape potkal Maipe - pět graveyard®vzpomina.cz 21. 04. 2008 - 22:11
RE: Jak Snape potkal Maipe - pět nerla 22. 04. 2008 - 10:30
RE: Jak Snape potkal Maipe - pět kvik 22. 04. 2008 - 13:58
RE: Jak Snape potkal Maipe - pět ivik.bublik 01. 05. 2008 - 12:52
RE: Jak Snape potkal Maipe - pět nerla 03. 02. 2013 - 13:39
RE(2x): Jak Snape potkal Maipe - pět mae 03. 02. 2013 - 19:51