Snapeův boj - devátý díl

24. květen 2008 | 00.00 |

Děj nám začíná vrcholit, nabírá obrátky. Nikdo s nikým nebojuje, přesto je zde obrovské napětí. Uprostřed všeho stojí Lily, kterou mají všichni rádi, která si však pomalu přestává vážit sama sebe. Jak tohle všechno dopadne?

Když se ráno Lily probudila, cítila se velmi otupěle a také velmi žíznivě. Uvědomila si, že je akorát čas snídaně, a tak sešla dolů do Velké síně. Cítila na sobě pohledy mnoha lidí, které pálily otázky na jazyku - drby se po Bradavicích šířily rychleji, než dovolovaly fyzikální zákony - ale přesto se jí nikdo na nic nezeptal. I Carol byla nezvykle tichá, u ní to ale působilo mnohem hůř, než kdyby se ptala. "Pojď po snídani na moment nahoru," šeptla jí během jídla Lily, protože se vůči ní cítila provinile. Carol měla právo vědět, co se děje.
Vytratily se od jídla chvíli po sobě. Žaneta se za nimi chvíli dívala a potom odešla také.
"Carol, musím ti něco říct. Já-" Zarazila ji vztyčená paže její kamarádky.
"Lily, je tu problém. Žaneta byla u ředitele Dippeta a řekla mu o tobě všechno, co věděla. Nezlob se na ni," dodala prosebným tónem Carol a sklopila zrak, "myslela si, že ti tím pomůže. Když jsme tě ráno po tom našly, měly jsme strach-" Věta zůstala nedokončená. Z Caroliny paměti jen tak nezmizí obrázek mrtvolně bledé Lily sedící na zemi a nijak nereagující na příchod spolužáků. Byl to pro ni strašlivý okamžik. "Bojím se, že co ti Sev řekl, bude chtít slyšet i on. Sleduju noviny... Raddle- Voldemort se stává hrozbou. Já... On se k nim opravdu přidal, viď?"
Lily sotva znatelně přikývla. "Zabil jsem nevinného člověka. Použil jsem všechny tři zakázané kletby, Lily." Tohle jí řekl člověk, kterého milovala a kterého si vážila. Málem ji to rvalo na kusy, když na to znovu myslela, nedokázala se náhle soustředit na nic jiného.
"Lily," pohladila ji Carol po ruce a objala ji. "Všechno bude v pořádku."
Do ložnice vykročily společně, musely se přece připravit na vyučování, kterému zejména Lily pod tíhou nových událostí mnoho nedala.
"Hůlka! Musela jsem ji nechat ve společenské místnosti!" plácla se najednou do čela Lily. Vypadalo to trochu strojeně, únava ji zjevně zmáhala každým coulem.
"Doběhnu ti tam," nabídla se Carol okamžitě a opravdu byla v mžiku zpátky i s Lilyinou hůlkou. "Byla u křesel... Lily! Ale ne," zasténala při pohledu na kamarádku, která se na ni usmívala zářivým úsměvem.
"Promiň, Carol, nemohla jsem to vydržet. Copak nechápeš, jak mi bylo? A takhle je všechno tak jednoduché... jsem prefektka! Musím jít i učením ostatním příkladem. A ta láhev byla moje. Ale díky za starost."
Carol neodpověděla.

Profesor Dippet pro ni poslal v hodině lektvarů. Stihla ještě významně pohlédnout na Pottera, než opustila sklepení.
"Slečno, vaše přítelkyně nám řekla několik věcí, které nás mírně znepokojují," zadíval se jí ředitel vážně do očí. Kromě něj tam byl jen Brumbál.

Proč právě on? blesklo Lily hlavou, přesto to bylo takové... přirozené.
"Ach, jistě. Asi, že se Severus přidal ke Smrtijedům, že? To je pravda." Viděla, jak se oba přítomní profesoři nadechli a jak se začali shlukovat bývalí ředitelé školy na svých obrazech, aby jim nic neuniklo. "Ale teď už je mu to líto. Poté, co ovládl, mučil a zabil jiného čaroděje zakázanými kletbami, vyjádřil lítost a přání vrátit se zpátky do Bradavic. Ovšem má strach o bezpečí své i svých spolužáků, což je přinejmenším chvályhodné." Lily se ušklíbla. Měla podivnou náladu - ano, byla to ta bezstarostná euforie, jakou si přála, zároveň si ale uvědomovala, že sarkasmus v téhle chvíli asi není nejvhodnější. Ale nemohla si pomoct.
"Slečno," promluvil na ni Brumbál a Lily si s bodnutím uvědomila, že na ni mluvil laskavě, skoro otcovsky - tak, jak už dlouho neslyšela. "Madame Pomfreyová se zmínila o povzbuzujícím lektvaru. Prosím, přestaňte s tím. Je to vaše věc, ač do toho zatahujete cizí lidi, ale - je to nebezpečné, zahráváte si se zdravím." Dlouho si hleděli do očí. Zahlédl v jejích očích prosbu o pomoc, porozumění a poděkování, ale najednou to všechno bylo pryč, nahradil to nezájem a lhostejnost. "Jistě, pane profesore," usmála se Lily zářivě. "Jestli je to všechno...?"
Bylo to všechno. Lily mohla odejít a jít hledat nový život.
Před obrazem Buclaté dámy se na chvíli zastavila a přemýšlela. Nakonec se vydala zpátky na hodinu lektvarů. Spolužáky potkala, právě když vycházeli ven ze sklepení. Carol si naschvál nevšimla a zamířila k Potterovi. "No? Máš?"
Usmál se na ni a poklepal na brašnu.
Život je krásný.

PŘEDCHOZÍ     ♦     NÁSLEDUJÍCÍ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Snapeův boj - devátý díl white-rabbit 24. 05. 2008 - 14:14
RE: Snapeův boj - devátý díl nerla 24. 05. 2008 - 16:50
RE: Snapeův boj - devátý díl mae 24. 05. 2008 - 17:41