Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli

9. červen 2014 | 19.35 |

Kapitola sto třicátá čtvrtá.
Úvod Krásky a Smrtijeda s obsahem najdete zde.

(Vanja Grishamová)

"Kšá! Kšá, paní Norrisová!"
"Co tady vyvádíš?"
"Ona mě pronásleduje!"
"Kšá! Kšá!"

Kočka zapřede a otře se mi o lýtka. Bestie.
"Víš, nikdy jsem neviděla, že by si paní Norrisová někoho oblíbila..."
"Mhm..."
"Kromě Filche."
"Hmm..."
"Jak jsi to udělala?"
"Hmmm..."

Pokusím se couvnout, ale kočka je nekompromisní. Zatímco druhé dívky si ani nevšimne, ke mně udělá těch několik krůčků a hlavu si podrbe o mé pantofle. Potom znovu zapřede a svalí se na záda, s nohama trčícíma do vzduchu.
Vzdám to a sednu si na postel. Kočka si chvíli vyměřuje vzdálenost do peřin ke skoku, ale jeden výhružný pohled jí stačí, aby si to rozmyslela.
"No, stejně jsem si přišla jenom pro učebnice... nechceš jít dělat ten úkol z dějin s námi, Vanjo?"
"Možná přijdu později. Stejně už mám většinu hotovou."

Nelžu, u Draca se moc jiných věcí dělat nedá - a já tam chodím tak ráda.
Nicméně to není ten pravý důvod, proč se zavírám samotná s tou vypelichanou potvorou v ložnici.
"Čičí, paní Norrisová... no jen pojďte ke mně... hodná kočka, hodná... imperio, paní Norrisová." Kočka strne. "Pojďte ke mně, paní Norrisová. Obliviate."
Tohle kouzlo mě fascinuje a vůbec nezáleží na tom, jak často a na kom ho používám. Kočičí mozek je jiný než lidský a mysl je nesrovnatelná, ale i s ní se dá manipulovat. Vložila jsem do ní o den dříve falešné vzpomínky na spoustu jídla, které ode mě dostala, a reakce v chování na sebe nenechala dlouho čekat. Mazlivá přítomnost školníkova mazlíčka mě ale už obtěžuje, a navíc na mě strhává nechtěnou pozornost. Vymažu proto tuto falešnou vzpomínku a nahradím ji jinou, ve které kromě mě figuruje ještě kyblík ledové vody.
"Finite," zašeptám potom tiše, ačkoliv si vůbec nejsem jistá, jestli je nějaká formule pro ukončení imperia potřeba. Hlavně že to funguje.
Kočka na mě ještě chvíli zůstane zírat, potom se oklepe, zaprská a vyrazí ke dveřím, které jsou ovšem k její smůle stále ještě zavřené. Já ji nechci trápit, proto tohle všechno nedělám - posloužila mi jako cvičný cíl a já jí za to jsem vděčná. Otevřu dveře a kočka vystřelí pryč.
A já, vzorná havraspárka, si vezmu svůj rozdělaný úkol pro Youthenna a vydám se ke skupině spolužaček.
A nedojdu tam.
Do věže akorát přichází skupinka třeťáků - kočka se kolem nich prosmekne definitivně na svobodu - a Leon zamíří ke mně. "Vanjo, shání tě ředitel. Máš k němu okamžitě přijít do ředitelny." Spiklenecky se ke mně nakloní.

"Heslo je 'lodyha'."
"Neříkal, co mi chce?"
přeptám se pro pořádek.
Leon odmítavě zavrtí hlavou.
Může to být cokoliv - od mého prospěchu přes nějakou rodinnou záležitost až po konečnou zprávu o účincích posledního zatmění slunce - a tak jsem patřičně napjatá, když klepu na dveře ředitelny.
"Dále," ozve se, a když vejdu, z hnízda vedle stolu vyletí Snapeův havran a sedne si mi na rameno.
"Zpátky," zavelí Snape. Pták poslechne. "Na židli." Taky poslechnu.
O rodinné tradice podle tónu asi nepůjde...
"Vaše nekonečná hloupost a lehkovážnost mě skutečně přivádí v úžas, slečno Grishamová. Doteď jsem si myslel, že tyhle vlastnosti náleží akorát triu Potter-Weasley-Grangerová, ale ti vám nesahají ani po paty."
Trochu strnu.
"Zakázané kletby? Na pozemcích školy? Vaší vlastní hůlkou? Na vašich spolužácích?" Nevěřícně zavrtí hlavou. "Možná vám nikdo neřekl, že v Azkabanu nemají knihovnu, jestli jste se tam rozhodla strávit zbytek života..."
"Ale - ale -"
"Vskutku. Tohle zní jako obhajoba, při níž si Starostolec nasype popel na hlavu a omilostní vás."
"To bylo oboustranně dobrovolné!"
"Nejde o dobrovolnost, slečno Grishamová!"
Takhle rozčileného jsem Snapea snad nikdy neviděla. "Jde o užívání takových kouzel! Jen to, že jste vůbec schopná imperius použít, vás automaticky řadí na seznam těch, kteří nejsou ve společnosti žádoucí!"
"Petra se nabídla... zkoušela jsem to nejdřív na zvířatech, věděla jsem, že jí to neublíží..."
"Posloucháte vůbec, co vám tu říkám?!"

Zmlknu.
"Ještě jeden takový případ, slečno Grishamová, a pocítíte následky. Tématy pro konverzaci s vaší spolužačkou se napříště stane pouze počasí a látka probíraná v hodinách. To je všechno."
"Ano, pane,"
kývnu s pohledem upřeným do země.
"Můžete jít."
"Ano, pane."

(Severus Snape)

Být učitelem znamenalo neustále počítat. Jestli všichni přišli, jestli všichni odešli, jestli odpovídá počet lahviček s lektvarem a jestli množství přísad před hodinou a po ní; jestli mám všechny eseje a kolik nocí zbývá do nejbližšího úplňku. Být ředitelem znamenalo počítat i při chůzi po chodbách, v noci ze spaní a během jídla ve Velké síni; a co teprve když došlo na rozpočet, to už byla docela jiná dimenze matematických nočních můr.
"Abruptová je ještě na ošetřovně?" prohodím k Minervě polohlasně, když se už třetí den nemůžu dopočítat svých zaměstnanců kolem stolu.
"Jistě že ne, nestrávila tam ani půl dne," podiví se Minerva mírně. "Ach, ovšem možná... dáš si ta vajíčka? Asi se ti trochu vyhýbá."
Trochu zmateně se zamračím; žil jsem v dojmu, že spolu nemáme žádný spor, osobní ani pracovní. Minerva si toho všimne a tiše se zasměje do svého hrnku s kávou. "Ne každý se dokáže vyrovnat snadno s tím, když mu někdo druhý zachrání život," zamžourá na mě potutelně přes jeho porcelánový okraj. "Myslím, že se docela obyčejně stydí."
"Tohle..."
pokrčím trochu rameny.
"Martin se ji pokusil trochu utěšit a vyrobil tabulku zachycující tvé zásluhy o jednotlivé členy profesorského sboru. Není známo, jak zapůsobila na Adrianu, ale ubohý Martin propadl hlubokému splínu."
Aboney patrně zaslechne své jméno, protože o pár míst dál zvedne hlavu a s poněkud rozostřeným pohledem se zadívá směrem k nám. Když na jeho tázavý pohled jenom zavrtím hlavou, vrátí se znovu ke své snídani - a knize. Skutečně tristní příklad pro studenty.
"Čistě pro pořádek mě tam také zanesl. Na to, jak dlouho se známe, mám výborné skóre," prohlásí Minerva zcela nepřípadně spokojeným hlasem. "Možná už ti visí většina hlav nad krbem, ale ne ta moje!"
Nestává se mi často, že by mi došla slova. "Vítěz zaplatí ostatním pití na vánočním večírku?" ucedím nenaloženě.
"To je dobrý nápad!"
"Minervo! Nikdy jsem nechtěl..."

Chlácholivě mě poplácá po paži. "Však oni se s tím srovnají. Žijeme zkrátka v zajímavých časech."
Spokojeně odpluje a mě tam nechá s podivnou tíhou závazku na krku. Netrvá mi však nijak dlouho se z ní oklepat. Jednak čas snídaně obecně nenahrává přílišné melodramatičnosti myšlenek, jednak věci se zkrátka dějí. Kdybych nebyl v jejich středu já, byl by to někdo jiný.
Když proto o slabou čtvrt hodinku později odcházím na vyučování a slabý, ale vyděšený výkřik na schodišti mě přiměje k několika rychlým skokům kupředu, jenom abych pak s obrovským štěstím a v poslední vteřině stačil mávnout hůlkou, a i tak mi Minerva skončila - k veliké radosti studentů - v náručí, otřesená, ale nezraněná, vysloužím si místo prostého a zcela postačujícího děkuji jenom pohled plný zděšené nevíry.
"Severusi Snape," prohlásí důrazně, "tos udělal schválně - a nemysli si, že ti Velká síň plná lidí stačí jako alibi!"
"Však ty se s tím vyrovnáš,"
odpovím a opatrně ji postavím na zem, abych si mohl být jist, že se skutečně nezranila. Není už nejmladší a pád z druhého patra, ač zabržděný, není zrovna bezpečný sport.
"Nikdy se nic podobného nestalo! Dalo se do pohybu, zrovna když jsem překračovala z jednoho ramena na druhé..."
Společně zdvihneme oči vzhůru. Kromě studentů, obsypaných kolem zábradlí a nadšeně na nás shlížejících, na schodišti nic zvláštního není. Samozřejmě. To jenom osud nemá ohledy na denní dobu ani rozpoložení zúčastněných, aby se ochotně chytil příležitosti.
"Představení skončilo," zavolám. "Pospěšte si do tříd."
"Zatím nashledanou,"
praví Minerva důstojně a odkráčí podruhé vyšlapat stejné schody.
Mine mě Aboney s nepřítomný pohledem a jakousi tabulkou v jedné ruce a s brkem ve druhé.
Možná jsem ve skutečnosti ředitel cirkusu a jenom mě včas neinformovali. 

(Vanja Grishamová)

Harry krouží kolem tak nápadně, že už to nemohu déle odkládat. Je to jenom pár dní, co mě Snape obvinil z užívání zakázaných kleteb, a já teď půjdu obvinit jeho ze zločinů proti lidskosti... vypadá to na báječný den.
"Pane profesore?"
zaklepu na dveře ředitelny. Heslo, díky kterému jsem se sem dostala minule, pořád ještě funguje.
"Slečno Grishamová," praví Snape odměřeně. Definitivně jsem tu po poslední návštěvě moc brzy. "Co pro vás mohu udělat?"
"Já... mluvila jsem s Harrym..."
Zhluboka se nadechnu. "Přišel za mnou, protože poznal ty zabité smrtijedy v novinách. Viděli jsme je sice na Sahaře letmo, ale zapamatoval si je. Myslí si, že jste jejich vůdce, a varoval mě před vámi. Myslí si, že chcete zaujmout místo Vy-víte-koho, a chování pana ministra tam v poušti nahrává jeho domněnce, že je v té snaze s vámi zajedno."
Tak, a ani to nebylo tak strašné.
"To je zajímavá teorie,"
protáhne Snape a odloží brk i pergamen, na který doteď něco psal. "Co jste panu Potterovi odpověděla?"
"Že se plete,"
řeknu docela tiše. "Že já si je nevybavuji."
"Opravdu? A jak se teď dozvíme, co v této věci bude pan Potter dále podnikat?"

Vytřeštím oči.
"Slečno Grishamová, pan Potter ovládá na základní úrovni nitrobranu, ne nitrozpyt. Toto mi připadá jako obstojná příležitost, abyste si vyzkoušela pozici, která je pro příslušníky našeho rodu - řekněme - tradiční."
"Chcete, abych dělala zvěda,"
řeknu pořád ještě trochu překvapeně.
"Nemáte co ztratit, o nic nejde. Pan Potter se mýlí, o čemž jste jistě nepochybovala?" Zdvihnuté obočí.
Poslušně zavrtím hlavou.
"Tak tedy můžete jít."
"Já..."
Snapeův pohled je znepokojivý, ale tohle s nikým jiným neproberu. "Chtěla jsem se zeptat, jestli bych se nemohla učit nitrozpyt." Velmi znepokojivý. Jen do toho, když už jsem to nakousla. "Nastudovala jsem si teorii, ale když ho chci použít, je něco špatně. Jako bych zkoumanou mysl ničila, místo abych si ji jen prohlížela? Nevím přesně, jak to popsat."
Snape se zatváří jako bůh pomsty.
"Samozřejmě to ale může být tím, že jsem to zkoušela na zvířatech?" pípnu ještě docela tiše.
Chvíli je ticho.
"Proč se učíte nitrozpyt, slečno Grishamová?" zeptá se Snape nakonec.
Pokrčím rameny. "Kouzla ovládající mysl mi připadají fascinující. Nechci to zneužívat... chci to jenom umět!"
"To říkali všichni."

Další chvíli je ticho. Tentokrát se první ozvu já. "Zajímalo by mě, proč není na seznamu zakázaných kleteb třeba paměťové kouzlo. Nepřipadá mi svými účinky o nic méně hrozné než imperius..."
"Předpokládám, že teď nastane ta chvíle, kdy mě požádáte, jestli si můžete koupit druhou hůlku?"
"No... tedy..."
"Nepřichází v úvahu, slečno Grishamová."

Svěsím ramena. "A ten nitrozpyt?"
"Slečno Grishamová, jestli máte pocit, že vás vyučování málo vytěžuje, mohu vám zařídit trest s panem Filchem na každý večer v týdnu."
"Liší se při nitrozpytu, jestli je použitý na kouzelníka, nebo motáka?"
zauvažuji nahlas. Potom si uvědomím, co jsem řekla, a omluvně pohlédnu na ředitele. "Hypotetická úvaha, samozřejmě. Škola... mě vytěžuje velice, pane profesore. Děkuji za váš čas."
Snape vypadá lehce konsternovaně.
Uteču.

Předchozí     ♦     Následující

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 10. 06. 2014 - 22:05
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli nerla 11. 06. 2014 - 10:04
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 12. 06. 2014 - 08:26
RE(3x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli nerla 12. 06. 2014 - 09:02
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli xvona 21. 06. 2014 - 21:55
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli lilalila 25. 06. 2014 - 00:37
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 04. 07. 2014 - 17:57
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli alcazar 16. 07. 2014 - 07:03
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli teki 24. 08. 2014 - 12:46
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli kvik 25. 08. 2014 - 22:10
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli alcazar 15. 09. 2014 - 00:37
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli mae 15. 09. 2014 - 23:16
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli nerla 16. 09. 2014 - 11:18
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli alcazar 16. 09. 2014 - 18:58
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli evi 27. 10. 2014 - 14:07
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli mae 03. 02. 2015 - 08:41
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli xvona 02. 02. 2015 - 16:40
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli mae 03. 02. 2015 - 08:39
RE(3x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli xvona 09. 02. 2015 - 21:27
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli juanita 15. 02. 2015 - 23:36
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli mae 19. 02. 2015 - 08:50
RE(3x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 28. 04. 2015 - 20:30
RE(4x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli nerla 22. 05. 2015 - 16:35
RE(5x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 23. 05. 2015 - 12:12
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli teki 03. 10. 2015 - 00:44
RE(2x): Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli mae 06. 10. 2015 - 10:08
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli heji 03. 01. 2016 - 20:49
RE: Kráska a Smrtijed III. - Zákoutí mysli xvona 09. 01. 2016 - 21:02