Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo

12. listopad 2012 | 20.25 |

Jak Snape potkal Maipe byla má první ff povídka a je to na ní vidět - psána se vší naivitou a chybami, neuspořádaně (neuspořádaněji než obvykle). Přesto bych ji chtěla dopsat, i po takové době, neb vědomí nedokončeného příběhu hlodá červíčkem nespokojenosti.

Ačkoli se tam najdou dobré pasáže, nebudu po tobě chtít, milý čtenáři, aby ses vracel ke hříchům mého mládí. Sepíšu zde menší souhrn a pokusím se příběh dotáhnout až do hořkého (či laskavého, co já teď vím?) konce. A vezmeme to hopem v několika scénách. :-)

Souhrn číslo jedna: stručný.

Studenti Severus (Zmijozel) a Maipe (Havraspár) se do sebe zakoukají. Řeší obvyklé problémy, jak je známe, to jest komplikovanou povahu našeho hrdiny, nesnášenlivost Nebelvírských, ale také Lily svádějící Severuse při jejich studijním pobytu v Kruvalu a Franka svádějícího zatím Maipe doma v Bradavicích. Jednomu svádění se odolá, jinému ne - Severus podléhá Malfoyovi a přijme Znamení zla. Na čas dokonce zmizí, pak se ale vrací do Bradavic dodělat si školu. Voldemort se dosud chová relativně slušně a naivní Severus by rád Maipe přesvědčil, že je všechno v pořádku.

Souhrn číslo dva: méně stručný.

Maipe Dahlová je studentka Havraspáru. Severus Snape je studentem Zmijozelu. Když se proto jednoho dne na sebe podívají pozorněji a zjistí, že je jim spolu dobře, nijak si tím život neusnadní. Snape je temný stín pověstný svou ne zrovna přátelskou povahou, zálibou v lektvarech, černé magii, deptáním Nebelvírských a věčně zachmuřeným pohledem; a vedle něj Maipe, milá, bezprostřední, vřelá a překvapivě praktická osůbka. Bylo pro ni těžké překonat Severusovu všeobecnou neoblíbenost, způsob, jakým se choval k ostatním, složitou povahu. On s ní však byl šťastný a to byla odměna, jakou dokázala ocenit. Že to zní zvláštně? Samo by to asi nestačilo. Ale byla pro něj střed vesmíru. S ní byl jiný, lepší, skutečný. Probouzela v něm to nejlepší, mimoděk i zcela vědomě, a stejně tak on v ní. Když byli spolu, bylo všechno v naprostém pořádku. Určitě neškodilo, že mu připadala překrásná a že jí se z vůně jeho kůže a doteků rukou podlamovala kolena.
Dahlové byli vždycky velice tvrdohlaví. Když ho jednou přijala za svého, nedovedla se ho snadno vzdát. Přesto, že jí to nijak neulehčoval.

Pak odjel Severus na měsíc do Kruvalu. Na poslední chvíli si tento studijní pobyt dokázala prosadit i Lily, ta dokonalá, vždy upravená a do posledního vlásku perfektní nebelvírská premiantka. Maipe si zatím v Bradavicích stýskala s chápavým Frankem Longbottomem v zádech. Bylo by pěkné s ním být. Frank byl tak vytrvale veselý, schopný, vstřícný, nekomplikovaný, nikdo jí ho nevyčítal. Bylo jí s ním dobře a Severus psal tak zřídka...
Kdy by také měl mít čas na psaní, když se ho tam zcela nepokrytě snažila sbalit jeho velká láska. Bývalá, stálá? Sám v tom měl zmatek. Byl zvyklý toužit po Lily, kam až jeho paměť sahala. A ona tu náhle byla, vstřícná a žádoucí, nápadně krásná mezi nemnohými kruvalskými studentkami.

Nemluvě o hromadě studia a další práce, Severus se skutečně snažil, aby čas tam nepromarnil.

Maipe zatím doma zjistila, že Franka na ni nasadil Potter, Black a spol, schopní čehokoli, jen aby naštvali Snapea. Frank se však ukázal jako oběť zcela nevědomá, též podvedená; rozdal si to se Siriusem na férovku, skončil na ošetřovně a umožnil tak Maipe, aby si tiše zapřemýšlela nad jeho bezvědomým tělem. Závěry, ke kterým došla, vyústily v uvědomění si, že, za prvé, Nebelvíři jsou opravdoví blbci, za druhé, Frank je sice skvělý, ale nějak to není ono, za třetí, ona prostě potřebuje Severuse, takového, jaký je. Po poradě s Havrapárskými znalkyněmi dívčích srdcí k němu posadila dávno zamilovanou Alici a šla si zasnít nad Severusovým dopisem.
Napsal ho, mimochodem, pár chvil před soubojem, vyprovokovaném z nějakého banálního důvodu, jak už to tak mezi mladíky bývá. Souboje byly v Kruvalu nikoli neběžné, i když skutečnost, že nezkušený cizinec proti sobě dostal staršího studenta a poměrně zkušeného duelanta, tomu přidávala na pikantnosti a diváckém zájmu.
Souboj nebyl dlouhý. Po nějakých úvodních srandičkách se Ullrich pokusil Severusovi vyrvat srdce z těla, ten mu za to oplatil sectumsemprou. Když kruvalští spatřili spršku krve, svorně se vrhli na Severuse. Celé to zarazil profesor Udalov, vyhnal všechny, včetně Marcuse a Lily, kteří to snad jediní se Severusem mysleli dobře, přepravil oba studenty na ošetřovnu a započal poněkud nepříjemný léčebný proces. Severus se ještě dlouho potýkal s následky Ullrichovy kletby, ačkoli se tam na pomoc objevil jakýsi podivný rozverný stařík, před kterým místní léčitelka takřka tloukla hlavou o zem samou úctou, a prakticky mu zachránil život. Ullrich přišel o paži; nebylo možné mu ji spravit ani nechat narůst znovu a byl odeslán domů k rodičům, neschopen kouzlit. Severus to nesl velice těžce, ačkoli kruvalští spolužáci ho s podivuhodnou nestranností oslavovali jako vítěze.
Udalova Snape velice zaujal. Pobízel ho, aby zůstal v Kruvalu, byl až podezřele nadšen jeho výsledky. Severus... zaváhal.
S čím naopak neváhal vůbec, byl vztah s Lily. Možná se tam odehrála nějaká nevhodná epizodka, to mu ale nezabránilo, aby jí dosti jednoznačně nedal košem. A ano, bolelo to. Měl ji rád skutečně dlouhou řadu let, víme? Lily to nenesla moc lehce. Naštvala se, urazila, zahořela touhou po pomstě a vrátila se do Bradavic. Před Maipe naznačila pár krvelačných detailů, aby nebyla jediná, kdo má kvůli Severusovi těžké spaní, a vyhledala útěchu v Potterově náruči.

Konečně nastal den D a Severus se vrátil do Británie, bohatší o zážitky, nová kouzla i noční můry. S oboustranným nadšením si skočili s Maipe kolem krku, přivítání ale krapet pokazil Lucius Malfoy, příliš netrpělivý, než aby si nenašel příležitost zajít do Bradavic hned první den. Maipe ho shledala sice přitažlivým - mladý aristokrat ovládal spoustu způsobů, jak zapůsobit - ale krajně nesympatickým. Rozmlouvala velmi Severusovi kontakty právě s ním, nevěřila, že by chtěl kolegovi Zmijozelovi pomáhat nezištně a z dobroty srdce.
A to ani netušila, jak hluboce je ve skutečnosti Severus Luciusovi oddán. Obdivoval ho, toužil na něj zapůsobit, chtěl být jako on, cítil se mu zavázán. Severus navíc předpokládal, že Lucius je totožný s vůdcem skupiny Ohnivé ještěrky, kterou svolával v Prasinkové soboty na tajemná místa a pomocí maskovaných obřadů, úkolů na hranici legality, proslovů a povzbuzování mladistvých eg si tam budoval oddanou skupinu nadějných studentů. Co netušil ani Severus bylo, že se jednalo o jakýsi předstupeň pro vstup mezi smrtijedy. Lucius tak pečlivě selektoval a cvičil pro svého pána jenom to nejlepší, co mohl mezi studenty nalézt. Severusovo nadšení pro lektvary z něj dělalo žádoucí cíl a Malfoy si dal záležet, aby mu dával najevo, jak je výjimečný a nepostradatelný. Dlouho před tím, než se Snape skutečně potkal s Voldemortem, už pro něj vařil pod zástěrkou pilného studia řadu ne tak úplně legálních lektvarů; a ano, Severus byl velmi naivní. Žel, neblahé domácí prostředí ho nechalo příliš citově vyprahlého, než aby mohl nepodlehnout soustředěné pozornosti o několik let staršího Luciuse.

Přišlo léto, skvělý týden společných prázdnin, po té Severus odjel - a už se neobjevil. Ani u vlaku, ani v Bradavicích. Neozýval se, nikdo o něm nic nevěděl. Maipe byla zoufalá, nevěřila, že by to bylo jenom tak. Křiklan se s ní bavit odmítal, zašla proto za Brumbálem. Vyslechl, pokýval hlavou... a konal.
Dva měsíce po začátku školy se objevil Snape ve Velké síni a cpal se snídaní jak by nic. Vypadal hodně jinak a o hodně dospěleji a skutečnost, že ještě vyrostl, to jenom zdůraznila. Byl oblečený nebývale kvalitně, na jeho těle bylo znát, že ani po Kruvalu fyzická cvičení nevzdal, klid, který byl dříve spíše zbožným přáním, se stal jeho vnitřní součástí. Vystupoval uhlazeněji a skutečně již neměl problém s provokacemi ostatních studentů.
A tvářil se, že Maipe neexistuje.

Ta to ale neměla v úmyslu uzavřít takhle hloupě. Promluvila Severusovi do duše, ten ochotně připustil, že pouze naprosto nevěřil tomu, že by mu dokázala odpustit, a navázali tam, kde minule skončili. Přesto to bylo jiné. Severusova tajemství mezi nimi stavěla zeď a Maipe už byla z těch všech divokých emocích příliš unavená, než aby je dokázala dál zvládat. Severus, který bral její odtažitost jako zákonitý trest, ani moc neodporoval, ani se nesnažil, jen se tiše propadal do svých temnot. Lehce se do toho pokusil vložit Brumbál a povzbuzoval Maipe, aby to s ním vydržela; jinak řečeno, byl ochoten k mnohému, aby udržel Severuse na straně světla. A ona se skutečně snažila. Ačkoli si to ještě nepřipustila, nedokázala Severuse opustit. Vždy tak rozumná, praktická a rozhodná - nějak si nevšimla, že její oddanost překročila rozumné meze. Kdyby řekl, že o ní nestojí, sklopila by hlavu a šla; ale dokud on stál o ni, neuměla odejít. Ani když se dozvídala stále další podrobnosti o tom, co dělá a kam směřuje. Stále ho omlouvala, stále v něm viděla to dobré. Snad ne neprávem, on skutečně nebyl zlý. Jen tak bezvýhradně podléhal jistým vlivům, do kterých její moc nesahala... ale no tak, všichni víme, že měl vážně těžké dětství a byl skutečně nemožný mladík!

Nedovedl propojit skutečnost soukromou s tou, ve kterém začínala zářit, jak byl přesvědčen, jeho kouzelnická budoucnost. V obou prožíval naplno to, co se dělo, ale byly pro něj vzájemně nepropojené a do značné míry vzájemně neovlivnitelné. Stejně jako mu Lucius nedokázal vymluvit Maipe, tak mu Maipe nemohla vymluvit Luciuse.
Ne že by neocenil, kdyby se ty dva světy v pokoji a míru prolnuly. Viděl sám sebe, oceňovaného a důležitého, po Voldemortově boku, podílejícího se na správě kouzelnické Británie, s Maipe někde poblíž, šťastnou z jeho narůstajících schopností.
Nakonec nepřišel na nic lepšího, než ji vzít sebou, přesvědčený, že charisma Voldemorta zapůsobí i na ni.
A tam začínáme.


 

Pokračování

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo heji 13. 11. 2012 - 19:27
RE: Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo alcazar 14. 11. 2012 - 04:48
RE: Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo mae 14. 11. 2012 - 11:46
RE: Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo amabell®pise.cz 05. 12. 2013 - 02:57
RE(2x): Jak Snape potkal Maipe - 28 - Intermezzo mae 06. 12. 2013 - 20:02