Získat knihu - 2.

13. červenec 2011 | 00.00 |

Oscuro Insegnanto: Proč je pro kouzelníky nebezpečné zahrávat si s astrálními sférami. Doporučuje deset Voldemortů z devíti! Vás by snad nezajímalo, o čem taková kniha může být?
Úvod a seznam kapitol najdete ZDE.

"Rone, pojď sem. Harry, na okamžik." Hermiona poslala spát pár prváků a uvolnila si tak velmi šikovně umístěná křesla. Společenská místnost byla ještě poměrně plná a tady měli potřebný klid a soukromí. "Potřebuji s vámi mluvit." Pár okamžiků počkala, dokud klukům nezmizel z tváří ten mimoňský výraz, který měli vždycky, když se přetřásal famfrpál. Dlouho přemýšlela nad tím, jak jim celou záležitost podat, a nakonec se rozhodla říct jim pravdu.
"Potřebuji, abychom vymysleli něco hodně nepěkného na Draca Malfoye," začala. Ron se rozzářil a okamžitě začal horlivě přikyvovat. Harry vypadal překvapeně.
"Nečekal bych, že přijdeš s něčím takovým. Vždycky jsi nás od toho spíš odrazovala," řekl obezřetně.
"Dej pokoj, Harry," šťouchl do něj Ron. "Konečně dostala rozum."
"Snad ti Draco něco neprovedl?" zatvářil se Harry bojovně.
"Klid, vy dva," pozvedla Hermiona ruce. "Celá věc se má tak, že Draco má knihu, kterou chci. Chci ji opravdu hodně."
"V knihovně -" začal Ron, ale Hermiona ho netrpělivým gestem přerušila.
"Kdyby byla v knihovně, tak se ji nesnažím dostat z Draca. Nechte mě domluvit." Přikývli. "Dala jsem mu možnost, aby mi ji prostě půjčil," zatvářila se jako nevinnost sama, "když to nepochopil, vymyslela jsem takovýto plán. Vy dva," ukázala na ně, "na něj přichystáte něco strašlivého. Já," ukázala na sebe, "ho v poslední chvíli zachráním. Nepředpokládám, že by se utápěl ve vděčnosti, ale měl by cítit potřebu splatit mi dluh. Ráda mu tu možnost dám," usmála se vítězně. "Co vy na to?"
"Ty a ty tvoje knížky," řekl Harry, ale nevypadal, že by byl vyloženě proti. Spíš naopak. Viditelně potěšen dobrým důvodem, prohrábl si vlasy a posunul brýle na nose.
"Takže už jen vymyslet - co s ním?"M

"Co na něj vypustit nějaké zvíře, až bude sám? Čeho se vlastně takový Malfoy nejvíc bojí?" podrbal se Ron na nose.
"Hadů," odpověděl skepticky Harry. "Aspoň se to o něm tvrdí - po tom kouzelnickém souboji v Lockhartově éře. Já celkem pochybuju, že by McGonagallová reagovala líp."
"Co na něj vypustit bubáka?"
"Jestli se nejvíc bojí obřích slimáků, napadne ho, že jde o přelud. Malfoy se musel naučit zahánět bubáky určitě už v dětství... Kdyby se tak bál něčeho normálního..."
Ron se podíval na Hermionu. "Můžeme na něj pustit bubáka a zpoza rohu sledovat, v co se promění. I když si Malfoy s bubákem poradí, my budeme vědět, co na něj použít příště.

"
Hermiona se zeširoka usmála. "Kluci, vy jste skvělí. Jak toho bubáka seženeme?"
Po dalších dvaceti minutách měli vymyšlené tři absolutně nepravděpodobné a obtížně proveditelné varianty, z nichž prostě musela alespoň jedna vyjít. Do zapomenutých skříní v zapomenutých místnostech zapomenutých tajných chodeb se měl jít poohlédnout Ron, nadšený, že bude mít jednou neviditelný plášť a Pobertův plánek jenom pro sebe. Nebelvírská primuska se chtěla jít zdvořile zeptat profesora obrany proti černé magii, jestli by neměl a nepůjčil jí na příští odpoledne bubáka, neboť měla rozmyšlený zajímavý teoretický experiment, který by chtěla ověřit v praxi. Harry se s mírnými rozpaky nechal přemluvit, aby zašel za profesorem Brumbálem, protože si zapomněl na Grimmauldově náměstí o prázdninách kotlík velikosti 7, který měli mít na příští hodinu lektvarů.
Definitivně umluvení na spuštění svého plánu během dalšího dne pak odešli spát. Harry a Ron spolu v ložnici ještě dlouho rozebírali všechny slabiny a divili se, že vůbec souhlasili - jenže Hermioně porušující školní řád se zkrátka nedalo odolat.N

Nemělo smysl otálet. Plán á, bé i cé proběhly paralelně hned následující odpoledne. 
"Tomu bys nevěřil!" zvolali Harry a Ron, sotva se sešli na dohodnutém místě. Pravda, zatímco Harry vypadal velice rozjařeně a novinky z něj přímo přetékaly, Ronovi visely z vlasů pavučiny, hábit měl špinavý a na hřbetu ruky šrám. Však to také první zajásal, druhý zaúpěl.
"Počkáme na Hermionu, musí tu být každou chvíli," řekl Harry a sedl si na lavici. "Vypadáš tak, že toho bubáka možná ani nebudeme potřebovat," zašklebil se při pohledu na Rona. Ten jenom roztáhl ruce od sebe, jako když rybář předvádí, co chytil za rybu. "Takovýhle! V Bradavicích. To je peklo, kámo."
Strůjkyně všech těchto událostí zatím klepala na dveře profesora Obrany proti černé magii se svým nejzpůsobnějším úsměvem. "Pane profesore," pozdravila, sotva se dveře otevřely.
"Slečna Grangerová," usmál se jí vstříc. "Že byste zrovna vy potřebovala konzultace?"
"Jenom radu nebo malou pomoc," pokročila do kabinetu. "Nemáte, prosím pěkně, k dispozici bubáka? Ráda bych vyzkoušela nějaké - "
"Ale jistě," přikývl, aniž stačila dokončit větu. "Půjčte si ho a pak ho vraťte na místo. Nemusím chodit s vámi? Očekávám pár studentů, kteří potřebují dovysvětlit poslední látku." Hermiona, málem rozčarovaná, že nedostala příležitost využít mnohé výmluvy, které měla připravené, jenom zavrtěla hlavou. "Nemusíte," pípla, jako by ji to dodatečně napadlo.
"Mám ho připraveného vedle v učebně, dostanete se do ní s heslem 'Kdo se bojí, nesmí do lesa'," mrknul na ni ještě. "Přepravní skříňka leží vedle katedry. Hodně štěstí! Dejte pak vědět, jak jste pořídila."
"Jistě, pane profesore... děkuji, pane profesore..." Hermiona vycouvala ze dveří, ve kterých se stačila srazit s několika rozpačitými druháky, a o chvíli později již o pár dveří dál vyslovovala patřičné heslo. Když už se vzpamatovala z překvapení, jak hladce šlo všechno s McKenziem, začala mít radost. Kluci budou koukat.
Zavřela za sebou pečlivě dveře a rozhlédla se po pusté místnosti. Bylo tu ticho a v paprscích slunce poletoval lehký prach.M

Kde je bubák, bylo Hermioně jasné okamžitě. V učebně přibyla jedna hodně podivná skříň, takže pokud o další hodině nemají navštívit Narnii, je uvnitř bubák. Zastavila se před ní. Co bude uvnitř? Voldemort, mozkomor, mrtvý příbuzný? Možná nahá McGonagallová, tancující kolem Nevilla. S úsměvem na tváři a hůlkou ve střehu Hermiona otevřela a dřív, než si stihla uvědomit, jak hroznou chybu udělala, po ní tma natáhla svá chapadla a vtáhla ji tam, odkud nikdy neměla utéct: do astrálních Bradavic.
Vrátilo se všechno, co už dokázala vytěsnit i ze svých snů a co doufala, že už nikdy nezažije. Ta hrozná tma, která ji svírala a dusila, lezavý chlad, který jí nezván zamořil každičký kousíček jejího těla. Bezmoc. Strach.
Bylo možné, aby na základě nehody, kterou měli o věštění, chtěl McKenzie natrénovat návrat z astrálu? Tak pitomý být nemohl; kdyby navrhl něco jen vzdáleně podobného tomu, že přenese své studenty do astrálu, Snape by ho proklel něčím opravdu strašlivým.
Takže to musel být bubák.
Hermiona nechala zhasnout hůlku, kterou rozsvítila zcela bezděky, a než ji stačila temnota pohltit, vykřikla "riddikulus!" a místo tmy pomyslela na místnost plnou růžové mýdlové pěny.
A bylo to.
Ještě trochu rozechvěle nacpala bubáka do přepravního boxu a vyrazila k jedné z opuštěných učeben, kde se měla sejít s Harrym a Ronem. Její vítězství bylo trochu překažené faktem, že náhle velmi přesně věděla, jak se cítí spráskaný pes.N

Chodbou se skoro plížila, neboť s pocitem provinilosti a vědomím, co nese za náklad, se moc sebevědomě nést nedokázala. Náhle však za sebou zaslechla chvatné kroky, a když se otočila, slabě vyjekla leknutím. Snape se k ní hnal s hůlkou v ruce, vlajícím pláštěm a vražedným pohledem v očích, měla pocit, že snad vyplňuje celou chodbu a smete ji jako bouřkový mrak. Úlek ji odfouknul ke stěně, pokusila se do ní vmáčknout, ale pevné kamenné zdi to bohužel nedovolily.
"Co jste udělala?" vyjel na ni ostře.
"Já nevím?" Zírala na něj vyděšeně a nechápavě. Že by se nějak dozvěděl, co chtějí provést Dracovi? Nebo se něco stalo s Ronem?
Snape se trochu uvolnil a rozhlédl se. Momentálně tu byli sami, chodba byla ale běžně užívaná a dlouho jim soukromí nevydrží. Popadl ji za rameno a spíše odvlekl, než odvedl, ji do nejbližší třídy. Než stačil zakouzlit dveře, vběhl dovnitř Draco. "Co jsi udělala?" zaječel na ni vytřeštěně.
"Také jsi to cítil," konstatoval Snape.
"No... ano. Grangerová mi na chvíli - já nevím, zmizela?" Otočil se k ní, když vysvětloval: "Jako bys najednou byla někde daleko a přitom ne daleko..." Bezmocně rozhodil rukama. "Pokoušela ses tam zase dostat? Pitomá jsi na to dost."
"To teda ne," ohradila se, s nespravedlivým obviněním se do ní vlilo odhodlání se bránit. "Potkala jsem bubáka. Vzal na sebe podobu..." Nebylo úplně lehké se přiznat ke své hrůze. "Podobu té tmy. Tamté tmy."
Draco se otřásl a o krok ustoupil, jako by to mohlo být nakažlivé.M

"Zajímavé," ucedil Snape. Nezdálo se, že by se s jejím vysvětlím spokojil. "Zdá se, že jste dalším z čarodějů, kteří objevili obrovský potenciál čerstvých bubáků. Nemyslím si, že jste kdy v Dějinách probírali, jakým způsobem se bubáci využívali ve středověku." Počkal si na její slabé zakroucení hlavou a pokračoval. "Vězni byli po dlouhou dobu vystavováni působení 'všemocné' zbraně tak dlouho, až se stala jejich největším strachem. Ve válce potom obvykle kráčeli zakovaní do řetězů v čele armády a poskok vedle nich nesl bednu s bubákem. Ten se měnil ve zbraň, která byla skutečně všemocná - přesně taková, za jakou ji měl vězeň. Vězně po několika týdnech používání strach zpravidla zabil." Snape projednou svůj nepříjemný pohled rozdělil stejným dílem mezi ni a Draca. "Mohlo by se vám to vymknout z rukou, jestli toho včas nenecháte."
"Já nedělám pokusy s astrálními sférami!" našla konečně Hermiona hlas. "Byla to... nehoda!"
"Jistě," sebral jí Snape přenosný box. "Vidím, že vás pan Potter již stihl naučit, jak krást cizí věci z kabinetů."
"Profesor McKenzie mi to půjčil! Věnuji se samostatnému výzkumu a bubáka jsem potřebovala na ověření svých teorií! Chci vyzkoušet vliv přeměňování na předměty, v které se přeměnil bubák."
"Na co jsi přeměnila astrál?" ušklíbl se Draco. "Maškarní bál?"
"Vy tedy tvrdíte," umlčel Snape Draca pohledem, "že když teď půjdu za profesorem McKenziem, potvrdí mi, že jste si půjčila bubáka na projekt z přeměňování?"
"Ano! Tedy... jo. Ano."
"Dobrá," otočil se Snape ke dveřím. "A slečno Grangerová, opravdu bych vám doporučil, abyste se už k bubákovi nepřibližovala."N

Snape zmizel a Hermiona se otočila k Dracovi. "Nic neříkej," zavrčela naštvaně. "A půjč mi tu zatracenou knihu! Narážím na to na každém kroku. Jak si mám dát pozor, když nevím na co?" Udělala krok k Dracovi a ukázala na něj tak rázně, až odskočil. "Napadlo by tebe, co může způsobit bubák?"
"Zapomeň, Grangerová. Snape by mě - zvlášť po tomhle - zabil." S viditelně lepší náladou se na ni ušklíbl. "Chovej se jako způsobná nebelvírská holčička, jako tomu bylo vždycky, a nemůže se ti nic stát."
"A ty se dál chovej jako způsobný zmijozelský chlapeček a budeš tam zpátky co by dup," vrátila mu to Hermiona obratem.
Draco pod touto nikoli nerealistickou vyhrůžkou poněkud pobledl. "Nesmysl," odsekl rychle. "To jenom ty jsi na hraně, ne já. To naše... spojení nemůže být tak silné, aby mě tam vtáhlo taky!" Otočil se a očividně chtěl vzít roha, Hermiona ho ale nenechala.
"Tak moment," popadla ho za rameno a otočila k sobě. Znejistělá vlastním gestem honem o krok ustoupila, Draco se ale opravdu zastavil a zadíval na ni. "Proč já?"
"Nevíš?" podivil se. "Proto." Gestem si prohrábl vlasy, a když nespatřil v její tváři pochopení, ukázal k její hlavě, k místu, kde měla pár pramenů kratších. "Máš vstupenku. Přímou linku. Něco jsi tam nechala a dveře zůstaly pootevřené." Zamračil se. "To tě ani nenapadlo, co?" Zprudka se otočil, vypadal, že lituje toho, co jí řekl. Tentokrát se ho nepokoušela zastavit. Zaskočená tím, co jí řekl, se pokoušela vypořádat s lehkým šokem a obavami. Počkala pár chvil, aby ji případní svědci neviděli odcházet ze stejné třídy, a vydala se za Ronem a Harrym. S rukama prázdnýma, ale hlavou přeplněnou k prasknutí, plná nejistoty.M

"Jste tu?" vklouzla do učebny a rozhlédla se. Zahlédla je, Harryho i Rona, oba s křídově bílými obličeji a k smrti vyděšenými výrazy. "Hermiono!" zvolali na ni a vztáhli k ní ruce, ale už bylo pozdě.
Stalo se to znovu, všechno se opakovalo. Místností se rozhostila tma, která ji dusila, kluky přestala slyšet, temnota ji svírala jako ten nejsilnější svěrák. V dusivé prázdnotě náhle zavál vítr a rozcuchal jí vlasy, ty upálené, osudové vlasy, které jí shořely v astrálu.
Vlasy. Za všechno mohla zlomená svíčka a upálené vlasy. Kvůli svým vlasům teď zůstane trčet v astrálu a Snape pro ni znovu nepůjde, teď už ne, když ji podezřívá ze všeho, co jeho paranoidní mysl dokázala vymyslet.
"Riddikulus!" pokusila se Hermiona chabě, i když růžová mýdlová pěna v její mysli se už spíš podobala prázdným mýdlovým bublinám, po kterých nic nezůstává, které prasknou a zmizí. Jako ona. Jako její existence...
Ta kniha, za všechno mohla ta kniha! Kdyby jí Draco půjčil tu knihu, věděla by, jak se dostat pryč. Ten pitomý kluk, idiotský Zmijozel! Jak vůbec mohla čekat, že by jí kdy pomohl? Vždyť bude štěstím celý bez sebe, když se ve škole už nikdy neobjeví!
"Malfoyi, ty kreténe!"
Ještě než se v bezedné temnotě schoulila do klubíčka s hlavou prázdnou a slzami na tváři, blesklo jí hlavou, jak je krásné, že mu konečně může nadávat.N

PŘEDCHOZÍ     ♦     NÁSLEDUJÍCÍ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Získat knihu - 2. zrzka 13. 07. 2011 - 18:05
RE: Získat knihu - 2. evi 13. 07. 2011 - 19:15
RE: Získat knihu - 2. nerla 14. 07. 2011 - 00:18
RE: Získat knihu - 2. zrzka 14. 07. 2011 - 00:25
RE: Získat knihu - 2. elza* 26. 08. 2011 - 13:58
RE: Získat knihu - 2. mae 26. 08. 2011 - 20:59