Jak Snape potkal Maipe - sedm

24. duben 2008 | 22.05 |

Jak se daří Severusovi v Kruvalu?

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

 

Moje milá Maipe!

(Maipe si uvědomila, že slovíčko "moje" bylo připsané dodatečně, a kdo ví proč ji to velice dojalo.)
Tak už se pomalu zabydlujeme v Kruvalu. Je to tu úplně jiné než v Bradavicích, ale nemohu moc psát, velmi si tu zakládají na svém – řekněme soukromí.
Cesta byla z toho důvodu dost dlouhá a komplikovaná. Ani profesor Křiklan polohu Kruvalu nezná, po dvou přenašedlech jsme se měli v hostinci sejít s někým od nich, kdo nás vezme dál. Byl to prapodivný podnik! Na pohled slušný, ale představ si Děravý kotel, kde je mnohem víc temných koutů a v každém tom koutě tajemná zakuklená postava, ježibaba, nebo alespoň houf skřetů. Ještě nikdy jsem neslyšel milostné skřetí písně a doufám, že už nikdy neuslyším.
Profesor Křiklan navíc objevil nějakého starého známého a tak nás
(Vida, konečně zmínka o Lily!) nechal na pospas hostinskému, přesvědčenému, že musíme padat hlady. Při pohledu do jídelního lístku jsem usoudil, že raději opravdu padnu hlady. Nebo si snad někdy slyšela o tom, že mločí oči lze použít i jinak než do lektvarů? V té chvíli jsem byl docela rád, že tam nejsi se mnou.

Teď, zatímco Ti píšu dopis, bych naopak tvojí přítomnost víc než vítal. Sedím v knihovně u okna, s úžasným výhledem na zasněžené vrcholky hor. Určitě bys ten pohled ocenila. Je tu hodně zima, venku i uvnitř hradu. Zapůjčili mi na dobu pobytu několik teplých plášťů. Řekl bych, že jsme hodně vysoko, vzduch je tu citelně řidší.
Knihovna sama je úžasná, starobylá, mají tu výtečnou zásobu knížek a žádné oddělení s omezeným přístupem. Věřím, že se tu mnohému přiučím.
Ještě v hostinci před přenosem nám náš hostitel vytvořil babylónské kouzlo. Nevím, jestli jsi o něm něco slyšela. Rozumím většině jazyků a sám automaticky odpovídám v jazyce, v jakém jsem byl osloven – a to aniž ten jazyk vůbec poznám! Úžasná věc. Ptal jsem se, proč se běžně neužívá, ale po delším užívání prý tak začne zvonit v hlavě, že se ho každý rád vzdá. Za měsíc by z toho ale nemělo být nic horšího, než mírné hučení. Uvidíme!

Byli jsme zapojeni do běžné výuky v těch předmětech, které se učí i v Bradavicích. V něčem jsou tu mírně kupředu, v jiných věcech zase projevují překvapivé nedostatky; obecně cítím s úrovní Bradavické výuky uspokojení, i když zde v Kruvalu se neprojevují tak úzkoprsé obavy z toho, aby se studenti dostali k citlivějším dovednostem.

Mnohem více se spoléhá na to, že sami rozpoznají, co budou k životu potřebovat.
Bydlím s několika "spolužáky", není mezi nimi žádný oslnivý intelekt, ale je snadné najít si společná konverzační témata. Jejich náhled na problematiku –


"Héééj! Vnímáš mě trochu?"
Maipe, dokonale začtená do Snapeova dopisu, zmateně zdvihla hlavu. "Sereny?"
"No sláva. Chápu, že je to hrozně zajímavé, ale takhle přijdeme pozdě na péči o kouzelné tvory. A víš, jak kvůli tomu vždycky Sungová vyvádí!"
Maipe popadla vychladlý lívanec, jedinou část nesnědeného oběda, kterou bylo možné si vzít do ruky, a pospíchala za Sereny. "Sev humf ho Khuvahu hahíhahý," vysvětlila jí.
"Hm. A je tam něco o..." kamarádka jen pozdvihla obočí.
Maipe nešťastně pokrčila rameny. Třeba bude o Lily něco dál. Její nepřítomnost v dopise jí připadala obzvláště podezřelá. Severus už byl pryč celý týden a Maipe měla z dosud marného vyhlížení sovy s jeho zprávou málem namožený krk.


- mudlů a čistokrevnosti kouzelníků, s čímž jsme strávili včerejší večer, mi byl rozhodně přínosem.
Na co si určitě nezvyknu, je místní kuchyně.
Často na tebe myslím, Maipe. Chybí mi tvoje blízká přítomnost. Občas zapomenu, že tu nemůžeš být, a hledám tě mezi studentkami (ostatně, je jich tu pomálu... asi není divu, v takové zimě!) shromážděnými kolem jejich stolu v jídelně – všechny jsou tu černovlasé, jako ty, ale žádná není tak krásná.

Brzy zase napíšu

Tvůj Severus Snape


Maipe, ukrytá v soukromí své postele v ložnici, si četla poslední odstavec stále dokola. Severus si moc na květnaté řeči nepotrpěl, to už poznala, a tak od něj takové vyznání znamenalo velmi mnoho. Skoro na chvíli přestala myslet i na Lily... sama se nesnášela za to, jak jí nebelvírka leží v hlavě. Stejně tak by mohla žárlit na všechny ty kruvalské brunetky.
Zkusila odhlédnout od problematiky žen točících se kolem Severuse a raději si znovu pročetla celý dopis. Zdálo se, že tam není nespokojený. Zima a jídlo... když si měl Severus vybrat mezi fyzickým pohodlím a dobře zásobenou knihovnou, nebylo pochyb, co zvolí. Trochu ji znejistily zmínky o příliš benevolentním přístupu k – jak byla bez váhání přesvědčena – černé magii. Byl to přeci Kruval! A Severus a ta jeho touha experimentovat... ale ne, není důvod mu nevěřit. Jen je příliš chytrý, než aby nebyl zvědavý. Ohromně nadaný...
A v láskyplných představách o kladech svého milého Maipe konečně usnula.


Co dělá Lily v Kruvalu?
Proč o ní Snape nic nepíše?
Jak tráví Mae svůj volný čas?
Čtěte v dalším díle!

Další

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm jarmik®pise.cz 24. 04. 2008 - 23:23
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm kvik 24. 04. 2008 - 23:55
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm mae 25. 04. 2008 - 15:08
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm hermiona007 27. 04. 2008 - 18:24
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm anniel 27. 04. 2008 - 18:45
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm graveyard®vzpomina.cz 28. 04. 2008 - 21:15
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm mae 29. 04. 2008 - 21:47
RE: Jak Snape potkal Maipe - sedm nerla 29. 04. 2008 - 22:50