V zajetí tmy - 4.

28. červen 2011 | 00.00 |

Hermiona a Snape čekají v ředitelně na sedm bílých svíček a čas si krátí nezávazným tlacháním - nebo tak něčím. 
Úvod a seznam kapitol najdete ZDE.

Hermionu zaplavily rozporuplné pocity, když vyslovila myšlenku, kterou snad ani vyslovovat neměla, protože se taky mohlo stát, že by měla pravdu. Že by byli všichni ostatní mrtví... proč by jinak chodby zely prázdnotou? Vždycky si myslela, že hrad není kouzelný sám o sobě, ale jeho moc vyvěrá z moci kouzelníků, kteří jej obývají, a nejvíc ze všeho z moci ředitele. Pohlédla na Snapea s hrůzou rozšířenýma očima. Ale moment, on je tady; a jako duch by určitě nedokázal být tolik sarkastický a tak nespokojeně přivírat oči, když někdo z jeho žáků plácá pitomosti. Jako třeba teď ona. "Skutečně si myslíte, že byste ze všech studentů dokázala přežít právě vy?" Hlas plný nefalšovaného pohrdání jí zněl jako rajská hudba.N

O obsahu té otázky by se sice dalo polemizovat, ale sama si dostatečně uvědomovala hloupost svého původního výkřiku. Pokusila se v křesle trochu zmenšit. "Jenom mě prostě nenapadá vůbec nic rozumného," připustila neochotně. "Takže to musí být něco - šíleného?" Protože i Snape seděl uvolněněji než jindy, sama si dovolila se v křesle usadit pohodlněji, s nohama pod sebou a podepřenou hlavou. "Věštění je nesmysl samo o sobě a teď ještě tohle," ulevila si a nepatrný souhlasný úsměšek ji povzbudil k další řeči. Rozhodně toho chtěla využít, dokud ta nezvyklá benevolence trvá.
"Když ne všichni ostatní, tak já sama? Mrtvá nejsem, ale jste tu vy. Nevymyslela jsem si vás." Snape pozoroval tu zmatenou řeč s jistým pobavením. Mohl ji samozřejmě přinutit zmlknout, ať už s vysvětlením nebo bez něj. Ale snažit se propracovat k vlastním odpovědím dělalo Grangerové viditelně dobře a on potřeboval, aby spolupracovala. Ruce se jí přestávaly klepat - to bylo velmi dobře patrné podle světla z hůlky - a v očích se objevil jas, který tak dobře znal ze svých hodin: byla něčemu na stopě a ochotně se tím nechala fascinovat.M

Povzbuzená jeho mlčením se už nedala zarazit. "Řekla bych, že se mi tohle všechno zdá a ve skutečnosti ležím na ošetřovně. Třeba je tohle způsob, jak se mé tělo snaží s otravou vyrovnat. A protože jste mistr nitrozpytu, přišel jste odvést moje vědomí zpátky někam, kam patří." I jí to znělo přitažené za vlasy, ale už se dohodli, že teorie musí být šílená, aby mohla dávat smysl? Tedy ona se dohodla a on nic nenamítl. Což taky může znamenat, že se prostě jen baví její snahou. "Řeknete mi, prosím, co se stalo?" zeptala se trochu zkrotle, tedy hned poté, co zmírnila bojový tón prvních dvou slov. "A taky na co teď vlastně čekáme?" Napadlo ji ještě, že mu vlastně vůbec nepoděkovala, že pro ni přišel, ale nezdálo se jí, že by právě teď byla vhodná chvíle.

Možná až jí odpoví. Nebo až se všechno vrátí k normálu. Nebo někdy po vyučování. Teď se to zkrátka nehodilo.N

"Jste blízko," promluvil konečně. "Skutečně jsem tady, abych vás přivedl zpátky. Teď čekáme na to, až dohoří svíčky." Trhla sebou. První, co ji napadlo, byla svíčka pohřební a chvíli trvalo, než se z té myšlenky dokázala vymanit. Tohle už bylo přeci definitivně zavrženo. Světlo se jí opět rozechvělo, sama si toho všimla a přísně se na své ruce podívala. Zklidnily se. Snape zjevně chce, aby se k odpovědím propracovala sama. Je tu pro ni, ale nepotvrdil zbytek. "Takže je to něco s mojí vlastní myslí." Přikývnutí. Nebo to možná byla jen hra stínů, jak nepatrné bylo, ale rozhodla se, že bylo. "Souvisí to s vaší... kvalifikací." Znovu přikývnutí, tentokrát se zřetelným nádechem pobavení. Skvělé, tak ona tu sedí uprostřed mrtvého hradu v křesle ředitele a baví svou nevědomostí Snapea. Zrovna Snapea. Jestli ji ale dostane pryč, byla mu ochotná začít třeba zpívat árie.M

"Pokud je něco s mojí myslí, jste tu právě vy, protože umíte nitrozpyt." Tentokrát nepřikývnul. "A protože jste proti jedu v čaji sám namíchal protijed a jen vy víte, jak účinkuje." Snape se ani nepohnul a jen podle pohledu zpod přivřených víček mohla určit, že jí věnuje svou plnou pozornost. Nevadilo jí to, na to byla z hodin zvyklá. "Nebo..." Nenapadala ji jediná možnost, jak by s nynější situací mohla souviset jeho kvalifikace smrtijeda. Ale zatím jí nic nepotvrdil... co ještě umí? Dobře, to může nechat na později. "Neotrávila jsem se jenom já, protože čaj pili všichni. Proto jsem tady už několik hodin - byl jste i pro jiné studenty." Nepatrně přikývnul. "A ti jsou už zcela v pořádku," musela se ujistit. Na Snapeových ústech zahrál nepěkný úšklebek, ale částečně přikývl. Rozhodla se, že tuhle informaci zatím taky odloží k ledu, prozatím. Nyní musela zjistit, co je s ní.N

"Musí se snad protijed vypít nebo vyrobit tady?" Ať je to 'tady' kdekoliv? Z nějakého záhadného důvodu Snape dokázal začít vypadat nespokojeně, aniž hnul jediným svalem. No, vlastně se jí to taky moc nezdálo. "Něco s mojí myslí, ale nejsme v ní," shrnula si. Zamračila se. Nespokojeně poklepala prsty na opěradlo. "Už mě doopravdy nic nenapadá. I když mohu říci, že je svým způsobem úleva vědět, že jsem si tohle všechno," obsáhla mírným gestem temnotu, která je objímala, "na sebe nevymyslela."
Snape se konečně pohnul. Trochu se narovnal a složil ve svém oblíbeném gestu prsty do stříšky. Hermiona v duchu zajásala. Teď bude mluvit. "Jak jste si správně připomněla," začal svým oblíbeným tónem vyhrazeným pro méně obtížné studenty, "onen 'čaj' pocházel od indiánů, konkrétně od jednoho z amazonských kmenů jménem Iquaniá. Byla to bylinná směs určená pro zkušené šamany způsobující odpoutání mysli od těla." V očích jí probleskl náznak poznání. "Školená mysl se však, na rozdíl od bradavických studentů, dokáže do svého těla vrátit."M

Její rty se zformovaly do tichého O, ale hlídala se, aby Snapea nepřerušila, když konečně začal vysvětlovat. "Momentálně vaše mysl bloudí v astrálu, tedy ve špatné sféře reality. Nyní bude třeba provést určitý rituál, abyste se dokázala dostat nazpět. Protože je ale bradavické oddělení magických předmětů zoufale špatně vybaveno, je nutné počkat ještě zhruba patnáct minut, než jej zahájíme."
Teprve když skončil, Hermiona trochu uvolnila ztuhlé svaly, jak se snažila nevyrušovat. "Astrál," opakovala zamyšleně. "Neměl by být energetickým zdrojem všech forem života? Místo, ve kterém žijí duše v posmrtném životě?" Nemusela dodávat, že aby to byla pravda, mělo by tu být trošičku živěji.
"To je obecně rozšířená představa mudlů a čarodějek čtoucích Kouzelný týden," ohrnul Snape rty. "Ve skutečnosti se jedná o různé roviny bytí, které mohou, ale nemusejí být zaplněné." Hermiona se najednou nemohla zbavit představy andělíčků poskakujících po mráčcích, pekla pod nohama a zelených chapadlovitých příšer ještě v jiné rovině vertikální osy střed-povrch Země.N

"A my se ocitli v jedné mimořádně - prázdné?" Znělo jí to divně. "Ach. Astrál jako rádiové frekvence? Některé zaplněné profesionálním vysíláním, jiné amatérským a zase další jsou prostě nevyužité?" Mimoděk se začala usmívat. "Také existuje nějaká Rada, která je přiděluje?" neodpustila si.
Snape protočil panenky. "S touto mudlovskou technologií nejsem blíže obeznámen. Nicméně - je patrné, že jste pochopila, co mám na mysli. Bradavice mají dostatečný magický potenciál, aby existovaly ve všech rovinách bytí," pokračoval. "Jenom díky tomu se nevznášíte v temnotě, ale vnímáte kolem sebe chodby a předměty, které jsou s nimi pevně a dlouhodobě spojeny. Nejsou však skutečné. Je to jenom odraz - stín jsoucna." Zamračil se. "Abychom sem dostali ten vzkaz, alespoň jednoduchý, chtělo to značné množství magie. Stejně tak svíčky a další potřebné propriety potřebují čas na přípravu. I mysl zkušeného čaroděje musí projít určitým obřadem. V této chvíli skutečně naše těla leží na ošetřovně. Dýchající, s tlukoucími srdci. Duše v nich však nepřebývá." Hermiona se otřásla.M

"Ten obřad," začala, protože to bylo zjevně jediné pojítko s tou správnou, s JEJÍ realitou. "Co se bude dít? Nějaký indiánský obřad...?" Napadlo ji, že o těchto věcech ve škole nikdy nic neprobírali, a zařekla se, že jim po návratu věnuje část svého volného času, protože se zjevně občas skutečně mohly hodit.
"Obřad černé magie," nenechal jí Snape nyní ani krátkou prodlevu na další uvažování a z obličeje mu zmizel jakýkoliv výraz. "Vaše účast musí být dobrovolná, jinak nelze zaručit úspěch." Hermiona se otřásla - tady měla Snapeovu potřebnou kvalifikaci, nad kterou předtím tak uvažovala.
"Co... co se bude dít?" Její představivost jí vykreslila pentagramy, spoutané démony a obětované panny a jen s velikým úsilím se jí podařilo podobné myšlenky zatlačit. O černé magii toho také mnoho neprobírali, tou se ale ve svém volném čase zabývat nehodlala.N

"Svou roli tam hraje sedm bílých svíček," řekl, a jako by jen někdo čekal na svou narážku, první z nich se objevila na stole. "Byly ošetřeny kouzlem a objeví se zde, až v základní realitě dohoří." V očích se mu zalesklo něco, co Hermiona nedokázala rozluštit. "Strávil jsem několik hodin tím, že jsem použitelnou část profesorského sboru učil obřadu, který musí provést," konstatoval. "Jako laici budou muset projít složitější variantou se spolehlivými záchytnými body. Vy budete mít tu čest stát se součástí  procesu poněkud odlišného. Naštěstí se jen minimum studentů ocitlo tak hluboko. Většina šla vytáhnout poměrně snadno a za použití běžnějších způsobů." Hermiona se nedokázala zbavit dojmu, že Snape, zcela proti svým obvyklým způsobům, nejen že mluví dosti nekonkrétně, ale ani nejde přímo k věci, ba přímo oddaluje okamžik, kdy jí řekne, v čem obřad spočívá.
"Zatím to nezní moc černě," řekla obezřetně. A nedokázala přestat přemýšlet, kdo všechno byl "použitelný". McKenzie jako profesor Obrany proti černé magii, ten určitě. McGonagallová? Byla by ochotná něco takového provést? Patrně ano, pro své studenty by šla třeba do pekla. Co Brumbál? Byl by vůbec schopen něčeho takového? Byl tak skrz naskrz představitelem té bílé magie, že si to nedovedla představit. Určitě ne Binns a při nejlepší vůli si nedokázala představit Kratiknota. Ale třeba Prýtová...M

"Divila byste se, co se stalo čarodějům, kteří se snažili použít zrovna sedm bílých svíček při obřadech bílé magie," ušklíbl se trochu. "Ale máte pravdu, kvůli této proprietě nejsou obřady automaticky klasifikovány mezi obřady zakázané. To, co tento obřad deklasifikuje, je nutná výměna krve mezi čaroději, kteří jej provádějí." Hermionu nenapadla žádná adekvátní reakce, a tak zkrátka čekala na další vysvětlení, nehybná ve svém křesle jako socha. Chvíli panovalo ticho, než se Snape znovu ozval. "Vzhledem k tomu, že je nutná vaše stoprocentní dobrovolnost, bych dal přednost tomu, abyste mě nyní zahrnula svými všetečnými otázkami."
Trochu se posunula v křesle a otevřela pusu k první z nich. Pak ji zase zavřela. Výměna krve. Věděla dost o magických následcích této výměny, přesto byla paradoxně její první myšlenka na nebezpečí přenosu viru HIV. Potlačila ji. "Naše magie se může promísit." Na to se neptala, jen uvažovala, zda je to žádoucí, nebo není. Snape byl bezpochyby velmi silný kouzelník, ale existovala jen velmi malá šance, že by jejich magie byla stoprocentně kompatibilní a všechno tak proběhlo bez následků.
"Proto odsud vyvádím raději vás než Longbottoma," přikývl Snape kysele. Rozhodně to nebylo řečeno jako pochvala.N

"Koho jste tímto způsobem vyvedl přede mnou?" přimhouřila oči a okamžitě ji napadla odpověď. Tu hodinu Zázračného Čaje měli společnou se Zmijozelem a podle všech pravidel náhody to musel být ten, kdo ji štve nejvíc.
"Draca Malfoye," zaznělo a Hermiona přikývla. Jak jinak.
"Takže se má magie smísí i s jeho," pokračovala v úvahách.
"K nějakému minimálnímu prolnutí skutečně dojde."
Hermiona si v té chvíli připadala velice rozpolceně. Samotnou ji trochu překvapilo, že nemá až takový problém s tím, že se její magie smísí se Snapeovou. Tedy měla s tím problém, ale nějak to dokázala akceptovat; alespoň dokud nezačala příliš přemýšlet o následcích. Bude cítit Voldemortovo volání? Bude-... Ne, dost. Prostě to tak bude. Je to profesor, zkušený čaroděj. Dokonce i on ji shledává - řekněme nejméně obtěžující. Jakkoliv zněl znechuceně, byla to skutečná poklona, zařadit se po bok jeho kmotřence. Neměla nejmenší pochyby, že ostatní profesoři nejsou tak dobře obeznámení s následky obřadu, jinak by si nemohl tak vybírat. Nebo je tento bod programu nečeká, protože nemusí tak hluboko do astrálu, ať už to znamená cokoliv. Draco Malfoy... hmm. Nebyla si jistá, jestli je silnější emocí odpor, nebo zlomyslné potěšení, že on v sobě bude mít část mudlovské čarodějky. Ve skutečnosti si nedovedla ani trochu představit, co ji čeká. Blažený klid nevědomosti.
"Čekala jsem tu dlouho... proč jsem přišla na řadu až poslední?" Ne, to nemělo zaznít nahlas - byla to jen myšlenka a chtěla si ji nechat pro sebe.
"Byla jste zcela mylně vyhodnocena jako jedna z psychicky stabilnějších," neváhal Snape s odpovědí a skutečně si ji vychutnal. Hermiona zrudla. Kdo se ptá, musí počítat s tím, že se dozví odpovědi. Z rozpaků ji částečně zachránily další dvě svíčky, které se objevily skoro současně. Jedna se skutálela na zem a Hermiona se pro ni sklonila, aby ji vrátila na stůl. "Zlomená," ukázala s jistými obavami Snapeovi.M

"Reparo," mávnul hůlkou a svíčka náhle byla celá. Hermiona si oddechla. "Kouzla tu fungují poněkud nevyzpytatelně," zchladil ji okamžitě, "a můžete jen doufat, že zcelení magického artefaktu, které je i v normálnějších podmínkách nespolehlivým aktem, tu bude fungovat dostatečně spolehlivě." Hermiona si představila černou nicotu, ve které se se Snapem vznáší, a znovu se napjala.
"Dobrá... tedy, k tomu rituálu - co přesně bude obnášet? Nezahrnuje třeba nahé křepčení kolem rozsvícených svic?" pokusila se - především kvůli sobě - trochu odlehčit situaci.
"Náš ne," odpověděl Snape zlomyslně a Hermiona v jeho tónu zcela jasně slyšela narážku na zaučování zbytku profesorského sboru. Uchechtla se při představě McGonagallové tančící nahé kolem Nevilla v kruhu svic. I na Snapeově tváři se v té chvíli objevil pobavený úšklebek.
"A výměna krve proběhne jakým způsobem?" Atmosféra opět zhoustla. Tady se Hermiona vůbec nepokoušela hádat, protože se jednalo o příliš vážné téma. Výměna krve. Výměna krve! "A proč je to vlastně nutné?"
"Pokud si myslíte, že s vámi chci provést rituál černé magie, přestože není zcela nezbytný, můžete zde zůstat, já se zpátky dostanu sám," ucedil Snape náhle velmi nepříjemným hlasem. V místnosti jako by se ještě ochladilo. "Pan Malfoy reagoval mnohem adekvátněji."
Hermiona si dokázala představit, jak mohl být z rituálu černé magie - magie svého otce a jeho "přátel" - nadšený, ale poznámky na toto téma si nechala pro sebe; dokonce ani nezmínila nic o Zmijozelech a jejich vztahu k podobným záležitostem. "To nebyla námitka," odpověděla velmi korektním tónem. "Jen zájem."
"Moje krev neobsahuje příměsi inkriminovaného čaje a na rozdíl od vás jsem stále svázaný s naším světem. Má krev ve vašich žilách obnoví pouto vaší duše a správné hladiny jsoucna. Vaše krev v mých žilách mi umožní provést vás zpět."
Byly tu i další otázky - zda se kvůli krvi nevytvoří pouto mezi její duší a jeho tělem nebo zda neinfikuje čajovou směsí jeho krev - ale v tu chvíli se konečně objevily poslední čtyři svíce.
"Můžeme začít."N

PŘEDCHOZÍ     ♦     NÁSLEDUJÍCÍ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: V zajetí tmy - 4. evi 28. 06. 2011 - 17:41
RE: V zajetí tmy - 4. kvik 28. 06. 2011 - 19:49
RE: V zajetí tmy - 4. mae 29. 06. 2011 - 00:34
RE(2x): V zajetí tmy - 4. evi 29. 06. 2011 - 17:52