Snapeův boj - čtvrtý díl

23. duben 2008 | 00.00 |

Další díl je tady! Co chtěl Snape Lily tak závažného říct? Co mu leží v hlavě a nedává spát? Je opravdu všechno tak ideální, jak se zdá? Čtěte v dnešním dílu!

Snape se na ni díval a jeho oči byly temné a neproniknutelné. Otázka, co jí chtěl říct, proč ji zavedl do této učebny, ho pálila v uších. "Nic," sklopil oči. "Na tom nezáleží."
Lily se už neptala. Znala ho, dobře věděla, že z něj už nic nedostane, pokud on sám jí nebude chtít říct víc. Tak se jen usmála, aby ho povzbudila, aby neupadal do melancholie, zatímco ona je vedle něj docela šťastná, a položila se mu hlavou do klína. Měla zavřené oči, zatímco jí čechral vlasy. Bylo jí tak nádherně, tak lehko, jako by už nikdy nemusela odejít zpět do skutečného života.
"Včera jsme měli obranu proti černé magii," prohlásil po chvíli Snape do ticha. Lily pohnula hlavou na znamení toho, že ho poslouchá. "Měli jsme se ubránit kletbám, které byly dost ošklivé. Vlastně si myslím, že takové kletby by se ve škole předvádět neměly." Lily ležela se zavřenýma očima zcela klidně. "Ubránil jsem se. Jako jeden z mála jsem nezahodil hůlku, ale zůstal jsem stát a čelil jsem jim. A zvítězil jsem. Ani Chrapoun by se té obrany nezhostil lépe. Moje protikouzlo bylo tak účinné, že ho odhodilo ke zdi. A on tam zůstal ležet, dokud ho madame Pomfreyová nevzkřísila." Lily Snapea pozorovala skrz škvírky pootevřených očí. Jeho obličej byl podivně rozzářený, podivně klidný a hrdý. "Dokázal bych ty kletby zopakovat, dokázal bych mu je vrátit, dokázal bych ho zabít. Ale on mi ten den jen řekl, že jsem si vedl dobře a že už mi stačí jen trochu cviku."
Snape pohlédl ze svých výšin zpátky na Lily, která okamžitě zavřela oči a tvářila se nezúčastněně. Prohrábl jí vlasy a jemně jí nadzvedl hlavu. "Pojďme na jídlo," zašeptal. Nevšiml si, s jakou starostí si ho její oči prohlédly, když je otevřela. Svojí myslí byl někde jinde, v místnosti obrany proti černé magii o den dříve.

"Máme tady novou kletbu," usmál se profesor Craptus a významně zaťukal svojí hůlkou o lavici. "Není zakázaná, ale je nebezpečná. Nebudeme se učit kouzlit ji, ale obranu proti ní. Engorgio!" Pavouk před profesorem se zvětšil do podoby králíka. "Sledujte!" Znovu mávl hůlkou a žáci si mohli jen domýšlet, jak znělo ono neverbální zaklínadlo, po kterém začal pavouk poulit oči a příšerně klepat nohama.
Profesor znovu mávl hůlkou a pavouk se zklidnil. "Nyní," zjednal si Craptus pořádek novým zaťukáním o lavici, "si vyzkoušíme, jestli jste odolní proti této kletbě."
Impecio, došlo Snapeovi ve chvíli, kdy se podíval na pavouka, který vysíleně spočíval na profesorově lavici. Nic jiného to prostě být nemohlo.
Nechal Goyla, aby došel k tabuli, a se zájmem sledoval obdobné příznaky, jaké byly vidět na pavoukovi. Výraz děsu těsně poté, co Craptus mávl hůlkou, a potom slzy v očích, výraz lítosti a děsu, modrání rtů, sesunutí na kolena - a konec, Craptus opět mávl hůlkou a velmi nespokojeně pomlaskával rty.

"Velmi špatné, opravdu velmi. Takhle byste se neubránil ani housence obdařené špetkou magických sil, která by se chtěla pomstít za zašlápnutý list. Sednout!"
Snape nechal profesora, aby přísným pohledem přejel třídu až k němu, a pak se pomalu a jakoby váhavě přihlásil.
Šlo to ráz na ráz. Pocit, že se mu něco sune do podvědomí, něco slizkého, co mu říkalo, že v životě nic nedokázal, že nemá cenu, aby dál dýchal, aby mu srdce tlouklo stejně jako dosud - a potom vzepření, mávnutí hůlkou a onen vítězoslavný pocit, že ON, Severus Snape, dokáže víc, než by si jen kdo pomyslel.
Tu noc Snape nespal, přemýšlel. Přemýšlel o možnostech, jak se prosadit, přemýšlel, co udělat, aby si ho svět všiml. Nebyl tak naivní, aby čekal, až za ním přijde ministerstvo s nabídkou místa, věděl, že se zasadit musí sám. Ale kde najít to pravé místo? Jedna myšlenka mu nedávala pokoje. Vlastně na to myslel už dlouho, ale nikdy neměl odvahu brát ji vážně. Ale ten den se mu rozsvítilo, pochopil, že to jen on sám se musí rozhodnout, jestli ji chce skutečně uskutečnit.
Musí se rozhodnout, jestli ho vůbec něco poutá k této škole. A potřebuje mluvit s Lily Evansovou, studentkou Nebelvíru.

Lily byla nešťastná. Ještě včera se k ní choval Severus natolik galantně, jakoby se jí nemohl nasytit, jako by dýchal jen pro ni - a teď tu není. Nebo že by to bylo právě proto? Chtěl utéct, vyloučili ho nebo někam povolali a on se s ní tak chtěl rozloučit? Ale proč jí alespoň něco neřekl?
Zoufale běhala po škole, stála u vchodu do zmijozelské společenské místnosti a ptala se každého, jestli o něm něco neví, ptala se i profesorů a ano, i profesora Brumbála, ale nikdo nevěděl. "Cesty magie jsou nevyzpytatelné," pověděl jí právě Brumbál a záhadně se na ni přitom usmíval skrz půlměsícové brýle, přesto však viděla, že ani on není zcela klidný. "Tobě nezbývá než věřit."
Nakonec jí Carol přinesla jídlo do nebelvírské společenské místnosti a seděla u ní, aby alespoň na chvíli zaplašila Lilyin pocit, že osiřela a že se k ní celý svět otočil zády.
A potom do společenské místnosti vkročil James Potter a zamířil k nim. Stačil mu krátký, snad předem domluvený pohled na Carol a Lily s ním osaměla.

PŘEDCHOZÍ     ♦     NÁSLEDUJÍCÍ

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Snapeův boj - čtvrtý díl graveyard®vzpomina.cz 23. 04. 2008 - 22:16
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl kvik 24. 04. 2008 - 00:48
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl mae 24. 04. 2008 - 19:55
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl kvik 24. 04. 2008 - 20:16
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl graveyard®vzpomina.cz 25. 04. 2008 - 23:26
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl kvik 26. 04. 2008 - 02:25
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl mae 26. 04. 2008 - 14:00
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl hermiona007 27. 04. 2008 - 18:25
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl kvik 27. 04. 2008 - 23:43
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl keigi®pise.cz 21. 05. 2008 - 19:43
RE: Snapeův boj - čtvrtý díl nerla 22. 05. 2008 - 01:17