Momentky

22. březen 2009 | 16.00 |

Tři vzájemně nesouvisející drabbly.

Originální název: Momentaufnahmen
Autor: sevil
Překlad: Nerla
Originál: tady, tady a tady
Pairing: HP/DM, HP/SS, DM/SS
Shrnutí: Tři krátké drabbly jako momentky o třech dobře známých postavách.
Upozornění: Dva vážné, jeden veselý drabble. Ve třetím je použitý mpreg.

Memento
čili: Myšlenky mohou nebezpečné

Zahloubaně seděl před svými knihami. Bylo už pozdě a oheň takřka vyhasl. Náhle se v místnosti zvedl průvan a naposledy rozdoutnal zbytky popela v krbu.
Pozoroval to fascinovaně, ničící sílu ohně pohlcující polena.

Jeho ruka s perem se pohybovala sama, stejně jako jeho myšlenky. Nepřítomně črtal modré linie na své levé předloktí.

Jedna čára za každého, koho ztratil.

Myslel na strašlivý konec svých rodičů, ze kterého nebyl ani způli tak smutný, jak by měl být.
Myslel na tváře svých dlouholetých přátel, dříve, než je změnil hlad po moci a šílenství. Na výsměšné šedé oči, které perfektně kontrastovaly k dlouhým, blonďatým vlasům.
Myslel na mnoho a mnoho mrtvých, známé i neznámé obličeje, které nebyly pohřbeny, protože to bylo příliš namáhavé.

Ruka jezdila po předloktí stále rychleji.

Také myslel na bledý, velice mladý obličej s očima tak hlubokýma a zelenýma, jako jsou horská jezera.
Mylel na hluboký klid rysů svých milovaných, zatímco se mu pero bolestivě zarylo do masa.
Náhle přikryla jeho ruku jiná, horká, a dlouhé, stále ještě elegantní prsty zastavily jeho pohyby. Uvolnil sevření pera a vzal mu ho jemně z rukou. Blonďaté vlasy, prokvetlé bílými prameny, zářily v měsíčním světle.

"Měl bys jít spát, Severusi. Je tu zima."

Starý muž se se vzdychnutím zvednul.


Země vzpomínek
čili: Mezi láskou a nadějí

Bývám tu rád. Je tady ticho a klid. Za zády cítím kůru třešně. Zvrátím hlavu a pozoruji světlemodrou oblohu, prosvítající hustou spletí zelených listů.

Je tady takové ticho, takový mír.

Když zavřu oči, vidím duše, které zde spočívají. Slévají se do jednoho smotku, který k nim nepustí nic kromě tohoto světa plného klidu a míru. Věčného a nehybného.

Dívám se na tebe. Ne na tvůj obličej nebo tvoji postavu, neposlouchám tvůj hlas ani tvůj smích, kterým ses tak často smál. Cítím tvoji magii, esenci tvé duše. Jako tenká síť tu spočívá na všem, chrání a potlačuje.
A já mám strach. Strach tuhle síť zpřetrhat, jediné spojení mezi námi.

Ani dneska se nerozhodnu, já vím.

Beze slova otevřu oči, sáhnu po své hůlce a vstanu. Mechanické pohyby, nacvičené a perfektní po dlouhých letech války. Jeden pohled na tváře mých přátel, důvěrná směs němých výčitek a rezignace v jejich očích. Otočím se a s nemilosrdným prásknutím se přenesu pryč.

Ani dneska jsem se nedokázal rozhodnout.

Já vím.


Proti gustu...

"Už ne!"
"Proč, když to tak prostě chci?"
"Víš, co by tomu řekli mudlové?"
"Mě nezajímají mudlové, já jsem Malfoy!"
"No dobře, tak naopak."
...
"Tak mluv už!"
...
"Hej, to není fér!"
"Život není fér, poklade."
...
"Prosím!"
"Když tak krásně prosíš..."
Harry Potter se sklonil a zašeptal něco blonďákovi do ucha.
Draco zrudnul a vyskočil. S vyčítavým pohledem opustil s prásknutím jídelnu, kde snídali.
Harry zůstal sedět a se směšným zoufalstvím se podíval na nakousnutý chleba s nutelou a sklenici nakládaných okurek.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Momentky mae 22. 03. 2009 - 22:58
RE: Momentky nerla 22. 03. 2009 - 23:08
RE: Momentky eleyne 23. 03. 2009 - 19:11
RE: Momentky nerla 23. 03. 2009 - 22:01
RE(2x): Momentky eleyne 29. 03. 2009 - 18:17