Jak Snape potkal Maipe - tři

14. duben 2008 | 22.07 |

Pravda, naznačovala jsem na konci minulého dílu cosi o nové postavě Franka Longbottoma, o známkách z lektvarů, nevěře a dění na astronomické věži. Nějak se mi to ale rozepsalo a zůstalo jenom u té věže. Podtitulek by snad mohl znít: Cesta do hlubin študákovy duše. ;-) Přeji pěkné počtení :-)



* * * * * * * * * * * * * * * * * *

Seděli spolu – blízko, na dosah ruky – pod ochozem věže. Noc byla vlahá, kameny dosud sálaly teplem nasbíraným za dne a nebe bez mraků se nabízelo nekonečnem hvězd. Maipe se se zakloněnou hlavou dlouze dívala vzhůru. Zpočátku je ani nedokázala vnímat, ale hvězdy tady, daleko od rušivých světel měst, byly příliš úchvatné, než aby se jí nesnažily sobecky přivlastnit pro sebe.
Jindy by si možná proti nim připadala nepatrná a bezvýznamná... ale ne dnes.
Věděla, že se Snape dívá na ni, ale potřebovala trochu času, aby se vzpamatovala a utišila to chvění uvnitř sebe. Neporušovala zpravidla školní řád – to, že byla teď a tady bylo dobrodružství samo o sobě. A on vedle ní... chtěla se smát i plakat a obejmout ho kolem krku a zároveň se už nikdy nepohnout a nechat tuto chvíli trvat navždy, protože se mohla jedině pokazit.

Pro Severuse to byla nesmírně těžká chvíle. Ano, cenná – i on se potřeboval uklidnit. Ale těžká a bolestná, protože si začal pomalu připouštět, že Maipe, nádherná a jako květina jemná Maipe, o něho asi opravdu stojí, protože žádný vtip by nemělo smysl tak protahovat a případné šílenství by také dávno vyšlo najevo.
Nedokázal pořádně myslet a jen těžko sbíral trosky soustředění. Přesto mu to myslelo úžasnou rychlostí. Jen to byly myšlenky neovládané a neovladatelné jeho vůlí. Rodil se zde právě nový člověk a stačilo tak málo! Snad to ho děsilo nejvíc. Jak snadné to pro ni bylo. Nejspíš si to ani neuvědomovala...
Co na ní vidíš? ptal se sám sebe neoblomě už po tisící. Ano, byla vcelku hezká, docela chytrá, živá a bezprostřední, povídavá a veselá, spolužáci ji měli rádi, nekonfliktní, vstřícná... nádherná, něžná, krásná... vzpamatuj se! Co na ní vidíš? Co je zrovna na ní tak zvláštního? V čem je jiná?
Nedokázal najít odpověď – vzorec té záhady – a i když si uvědomoval, že je to absurdní, že takovou odpověď nenajde, nemůže najít, vnímal to jako své selhání, jako hrozbu.

Možná, uvědomoval si, tak zoufale hledám vlastní důvody proto, abych odhalil ty její. Proč je tu teď se mnou? Vděk za léčivý lektvar mohl vysvětlit to, co se stalo ten večer. Ale ne tu radost, kdykoli se setkáme. Ne proč se mnou sedává u snídaně a snáší kvůli mně posměšky pitomých Nebelvírů.


Dosud si jen užíval těch okamžiků. Bral je, jak přicházely, a nasával plnými doušky představu, že o něj stojí úžasná dívka. Nyní si začal uvědomovat, a s takřka fyzickou bolestí připouštět, že to není jen pomíjivý okamžik, ale skutečnost, a ona není jenom kamarádka, která si s ním z nějakého důvodu chce chvíli povídat.

Maipe zpravidla netrpěla nedostatkem odvahy. Nevrhala se do věcí po hlavě, ale ani neotálela s jejich řešením, pokud usoudila, že by se řešit měly; měla v sobě křehkost i ráznost, podobna snad opravdu květině, která se sveřepě udrží i v puklině kamene a pak rozvine něžný květ vstříc slunci.
Nyní ji ale všechny síly stálo sklopit oči a z nekonečných hlubin hvězd pohlédnout – blízko, na dosah ruky – do černých očí chlapce, snad již muže, o kterého stála.
Snape se nepatrně usmál. Nedokázal víc, i když v něm všechno zpívalo. Slaboučké světlo hůlky jí ale stačilo odhalit tu změnu v jeho očích. Před tím si to neuvědomovala, to až teď, když to bylo trochu jinak. On se rozhodl uvěřit... jeho náklonnost nebyla větší či menší, byla ale rázem zcela jiná.
Zranitelný tak, jako nikdy před tím, k ní natáhl ruku.
Jen zlehka přejel bříšky prstů po jejích tvářích. V očích se jí zaleskly zárodky slz. Zkoumal těmi motýlími doteky tu jemnou pleť, každý milimetr tváře, jako slepec, který nechce nikdy zapomenout. Připomínalo to obřad nějaké prazvláštní bohyně, vykonávaný tím nejvěrnějším věřícím.

Aniž o tom nějak přemýšlela či vědomě rozhodovala, zvedla ruku, uchopila tu jeho a políbila jej zlehka na dlaň. "Severusi..." vydechla sotva slyšitelně a to jméno se rozplynulo tmou podobné vánku. Ale on ho zachytil; to pro něj, a pro nikoho jiného, bylo určené.
Sevřel její dlaň do svých. Ruce měl trochu chladné vypětím, které odestával, a také pevné a odhodlané.
"Už tě nikdy nepustím," zašeptal. Souhlasně sklopila víčka.
Pak se mu, aniž by do sebe kdy řekla, že je něco takového schopná udělat, zlehka poskládala do náručí.
"Je chladno," řekla tichounce s úsměvem a to objetí, kterým ji přivítal, bylo přesně takové, po jakém toužila – pevné a jemné, hřejivé. Hlavu mu opřela o rameno a on, opřený o zeď ochozu, ji jednou rukou objímal a druhou se probíral jejími vlasy. Cítila se v neuvěřitelném bezpečí – před celým světem - a vnímala zřetelně, že ani on nechce nic víc, nejen pro dokonalost téhle chvíle, ale protože by byla strašná škoda rozbít tu pavučinu něhy a citu, která je opředla.
Uvědomila si, že by dokázala snad okamžitě usnout – ten pocit bezpečí byl příliš mámivý – a musela trochu bojovat o to, aby se jí nezavíraly oči. Všechno to bylo příliš silné, bez jediného stínu, ale přesto vyčerpávající.
"Jsem rád, že jsi," zašeptal jí do vlasů.
"Budu muset příležitostně poslat poděkování tetičce madame Pomfreyové," zamumlala spokojeně. Tiše se zasmál. "Připiš mě tam." Vdechoval její vůni a doufal, že ji, takovou, jaká je zrovna v tomto okamžiku, nikdy nezapomene. Byl zcela v její moci a byl tomu rád. Nezabíjej mě, chtěl jí říct, ale neřekl. To patřilo nějaké daleké budoucnosti, určené pro zcela jiný svět; jiného Severuse, jinou Maipe.
Teď a tady... miloval celým srdcem, i když ta velká slova ještě nedokázal spojit sám se sebou, natož vyslovit.


Co bude dál?
Budou přistiženi?
Či se dostanou do svých ložnic bez nehody?
Budou ještě ráno věřit tomu, co se v noci stalo?
Čtěte v dalším díle!

Další

sn.jpg

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak Snape potkal Maipe - tři jarmik®pise.cz 14. 04. 2008 - 23:37
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři nerla 15. 04. 2008 - 00:06
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři mae 15. 04. 2008 - 00:16
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři ivik.bublik 15. 04. 2008 - 13:48
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři mae 15. 04. 2008 - 14:47
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři lady afraid 16. 04. 2008 - 21:28
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři mae 16. 04. 2008 - 21:31
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři amabell®pise.cz 30. 11. 2013 - 02:57
RE: Jak Snape potkal Maipe - tři amabell®pise.cz 30. 11. 2013 - 03:02
RE(2x): Jak Snape potkal Maipe - tři mae 01. 12. 2013 - 12:43
RE(3x): Jak Snape potkal Maipe - tři amabell®pise.cz 02. 12. 2013 - 03:59